To čekání mě ubíjelo. Proto jsem zazvonila. Rychle skoro až bleskově, takže bych se nedivila, kdybys to neslyšela. Skoro jsem doufala, žes to neslyšela, jenže z omylu mě vyvedl repráček u zvonků, který zašuměl a nakonec se z něj ozval tvůj hlas.
"Halo?"
Ztratila jsem slova, dlaně se mi začaly potit a v krku se mi usadil knedlík. Chyba... byla to chyba.
"Halo?"
"To jsem já... Chris."
Nic se neozývalo, když jsem vyslovila své jméno. Myslela jsem, že jsi se radši vypařila. Stejně jako já v ten večer. Že se mnou už nic nechceš mít. Ale moje očekávání se nesplnilo, protože se na cinknutí otevřeli skleněné vchodové dveře a z repráčků bylo vyřčeno prosté číslo bytu, kam mám jít.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
![We [CZ]](https://img.wattpad.com/cover/72904140-64-k572112.jpg)