Od toho večera jsem tě neviděla. Dovedla jsi mě na záchody, ale tam jsi mě opustila, a i když jsem hned na to prohledala celý klub, nikde jsem tě nemohla najít. Při té vzpomínce jsem naštvaně práskla dveřmi mojí plechové skříňky a rozzuřeně se podívala na Olivera, na mého kamaráda, který to se mnou vydržel už dobrých dvanáct let.
"Ne, ne, ne a ne! Nemám v plánu si najít dalšího kluka! Už nikdy nebudu chodit s někým tvého pohlaví! A už se mi neser do života!" jakmile jsem to dořekla, bylo mi to hned líto, ale už se nedalo nic dělat. Vždycky jsem byla ten člověk, co je vždycky v klidu. Jenže potom přišly ty momenty, kdy to všechno ve mně prostě muselo vybuchnout a mě zničit.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
![We [CZ]](https://img.wattpad.com/cover/72904140-64-k572112.jpg)