Ráno jsem vypadla ještě předtím, než se kdokoliv probudil. Angie jsem dala polibek na rozloučenou a nechala vzkaz na jejím nočním stolku. Nepotřebovala jsem, aby mě někdo viděl a takhle jsem se tomu riziku vyhnula stonásobně.
Sebrala jsem si svých pět švestek a pospíchala pryč. Neohlížela jsem se. I když jsem věděla, že jsi se probrala. Zavřela jsem za sebou dveře a běžela pryč.
"Hej, Alando!" zavolala jsem na ni, protože jsem ji zahlédla těsně za zatáčkou mířící ke škole. Myslela jsem si, že to ona bude ta, která mi poskytne na pár dnů ubytování, protože tu žije sama, bez rodičů. Vždycky mi pomohla, když jsem měla nějaký problém.
Otočila se na mě. Víte, byla to moje kamarádka od dětství, a proto jsem čekala, že by se o mě mohla bát. Jenže nic takového nepřišlo. Neptala se, co se stalo. Kdo to udělal. Nic.
"Co chceš?"
"Al... Děje se něco?" její pohled byl tvrdý. A i když jsem tomu věřit nechtěla, pomalu mi to docházelo. I to, jak jsi mi říkala, že to jsou ex-přátelé...
"Neobtěžovala jsi se mi říct, že jsi lesba? Ale jinak asi nic," porozhlédla jsem se kolem, když se na nás pár lidí otočilo.
"Al, já to ještě před měsícem ani nevěděla..."
"No, není divu. Do tý tvý nafrněný nány by se zamiloval každej. Jestli ti to ještě nedošlo, Chris, nepotřebuju se kamarádit s někým, jako jsi ty. Moje rodina tohle neschvaluje... a já vlastně taky ne. Jsem křesťanka, Chris. A tohle je odporné," založila si ruce na prsou a trochu se rozkročila.
Musela jsem se zasmát.
"Víš, Al... Mě si tu můžeš urážet, jako budeš chtít, je mi to jedno. Ale ještě jedno křivý slovo o ní... a rozmlátím ti ty tvoje roky napravované zuby rovnátky, že ti tam nezbude ani jeden," její výraz mě uklidnil. Věděla, že já své výhružky splním. A taky věděla, že to já jsem se vždycky prala, ne ona.
"A co ty? Co chceš říct ty, Olivere?" podívala jsem se na nově příchozí postavu do našeho divadýlka.
Neodpověděl. A tahle to dopadá. Láska vás totiž připraví o všechno, co jste měli. A přesto se každý děsí okamžiku, kdy nás láska opustí.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
/Část věnovaná osobě, na které mi záleží... A i když se snažíme, stejně to dopadne tak, jako vždycky.