Měla jsem neskutečnou kocovinu, takže jsem zůstala doma a do školy se neuráčila přijít. Právě v tuhle chvíli jsem totiž byla ráda, že dýchám, natož abych se ještě pokoušela napsat podrazácký testy, co si pro nás zajisté připravili.
Zasténala jsem, když se bytem rozezněl neskutečně otravný zvuk zvonku, co mi právě připomínal veverku, co chytla vzteklinu a vy před ní jíte sušenku a máte u toho zvednutého fakáče.
"Doprdele, vypadněte!" zařvala jsem, což okamžitě okomentovala ukrutná vlna bolesti hlavy.
"Ty jdi do prdele, Christine! Končím!"
Srdce mi vynechalo úder a jakmile si můj mozek přebral, kdo vlastně stojí za vchodovými dveřmi, vyhrabala jsem se z deky na podlaze u záchoda, kde jsem strávila noc a vrhla se za ní. Skoro jsem ani nedoufala, že ji zastihnu, protože moje kroky byly vratké a každý jeden z nich mi zabral hodinu času, než jsem se pohnula kupředu. Ráda přeháním.
"Angie! Počkej! Angie!"
Nereagovala.
"Omlouvám se!" naši sousedi museli být štěstím bez sebe.
"A za co?! Za to, že jsi na mě byla sprostá?! Nebo za to, že jsem na tebe včera čekala přes hodinu a stále doufala, že přijdeš?! Nebo za to, že jsem teď poprvé za školou, jenom proto, abych tě já poslala do prdele?! Nas*r si, Chris!"
/trochu delší XD A jo... Angie je zase hysterka ;) :D
ČTEŠ
We [CZ]
Cerita PendekNěkteří nemají právo na to pochopit zlomené duše, kterými jsme. A proto také nechápou, ale soudí. GirlxGirl ❤️ © 2016 All rights reserved | by Killerwhale02 /První kniha z #WeAreOkayTrilogy - nenavazující/