Stály jsme tam v tichu dalších deset minut. Já kouřila a ty jsi možná přemýšlela, nevím. Sledovala jsem oblohu, která byla díky pokrývce mraků a světelnému znečištění šedá a ne černá. Možná svět opravdu není jenom černo-bílý.
"Myslím, že ty ses mi taky nepředstavila," vypadalo to, jako by se v tvém hlasu objevila ta jistota, co se ztratila v knihkupectví. Stoupla sis přede mě a odvážně vystrčila bradu. Díky faktu, že jsi byla menší než já, jsi působila o to více roztomile.
"Chris," odstrčila jsem se nohou od zdi, o kterou jsem se celou domu opírala a vyrovnala se do své pravé výšky. Zbytek cigarety s filtrem jsem odhodila na zem a botou zašlápla.
Nevím, co mě k tomu táhlo. Možná atmosféra situace. Možná tvoje oči, které mě k tomu skrytě vybízely. Možná jsem to prostě chtěla udělat. Políbila jsem tě.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.