Upřímě? Začínala jsem závidět knihám. Tvůj pohled, který jsi každé z nich věnovala, když jsi jim jemně prsty přejížděla po tvrdých hřbetech s malinkým úsměvem na rtech, jsem chtěla pocítit na sobě. Bylo v něm tolik něhy a lásky, že nebylo možné pochybovat o tom, že jsi toho načetla tak o stodvacet procent víc, než já, co to vzdala u každé knížky tlustší, než byl Malý princ. Vyhla jsem se uličce, kde jsi stála ty a prošla se k básnickým sbírkám, kde jsem tě mohla pozorovat a nevypadat u toho jako stalker. Na chvilku jsem o tebe odvrátila pohled a zaměřila ho na jména knih a autorů. Jenže ty jsi přišla za mnou.
"William Blake... Máš ráda poezii?"
Sakra?
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.