Black Whirlwind |CZ| |PROBÍHÁ KOREKCE|

Kapitola 4

Probudily mě sluneční paprsky, které si našly cestu a svítily mi přímo do obličeje. Otravné slunko.

„Hmmmm" zamručela jsem nesouhlasně a otočila se na bok, abych otevřela jedno oko a koukla na budík. Bylo něco po půl jedenácté, ale přesto se mi z postele opravdu nechtělo.

„Měla bych vstát " přesvědčovala jsem sama sebe a přetočila se na záda, kde jsem pořádně otevřela oči, které jsem si hned na to protřela.
Se zasténáním jsem se zvedla do sedu a přehodila nohy přes postel až na zem. Když se moje nohy dotkly studeného linolea, byla to pro mě jako facka, která mě probudila úplně. Zvedla jsem se z postele a došla ke svému, stále ještě nevybalenému, kufru.

Vytáhla jsem si z něj černé krajkové spodní prádlo, černé triko s krátkým rukávem a riflové legíny. Obula jsem si nakonec svoje huňaté bílé papučky, co vypadaly jako polární medvídci s vydala se do kuchyně. Překvapilo mě, že jsem našla na stole vzkaz a vedle něj úhlednou kupku oblečení, co jsem včera půjčila tomu sexy idiotovi. Vzala jsem si dříve nákupní seznam a mrkla na vzkaz.
Na to, že je to chlap, umí pěkně psát.
Zahlédla jsem se na pokrčený a už nažloutlý papír a začala očima hltat slova na něm.

Dobré ráno, děkuju ti za včerejšek a omlouvám se, že jsem odešel bez rozloučení. Nechtěl jsem tě budit.
Každopádně, nemám rád, když někomu něco dlužím, takže kdybys něco potřebovala, zavolej.
~Nicolas

No páni, známe se ani ne pár hodin a pán sexy zadek mi tu už nechal telefonní číslo, zakroutila jsem nad tím pobaveně hlavou a vzkaz odložila zpět na stůl.

Postavila jsem si vodu na kávu a mezitím doběhla do ložnice pro noťas. Postavila jsem ho na bar a najela na mail, kde se tučným písmem činil nový mail od táty.
Rozklikla jsem ho a začala číst.

Jane, ti muži jsou hlavami velkých rodin mafie v Číně. Peterson zřejmě rozšiřuje své impérium a hledá spojence, jistě ví, že mu už teče do bot, proto musíš být rychlá. Dnes večer pro tebe mám práci.

John Worren levá ruka Petersona. Vede jeho zakázky v Evropě. Naši lidi ničí jeho obchody a ty nakonec zničíš jeho. Mělo by to Petersona svést na špatnou cestu a dodat mu pocit „bezpečí" a získá ti to čas. Buď opatrná Jane, každá tvá chyba může znamenat odhalení.

Ps: Máma je nervózní, zavolej ji.

Táta.

Nad tím PS v emailu jsem se zasmála a prohlédla si materiály v příloze, kde byla fotka, adresa, plány budovy a rozmístění bodyguardů.

Rozhodla jsem se to prostudovat až později a radši si zalila kávu a posadila se s ní ke stolu. Vytočila jsem matčino číslo a přitiskla si přístroj k uchu, chvíli ti tiše zvonilo, než se na druhé straně ozval ženský hlas:

„Jane", vydechla moje jméno tak lehce a já si dokázala představit tu ránu, kterou zanechal ten balvan stresu a strachu, co z ní opadl. „Zlatíčko, bála jsem se o tebe, proč jsi nezavolala?" Zeptala se trochu ublíženě.

„Promiň mami, měla jsem práci se zabydlováním a tak." Zalhala jsem. No co?! Nemůžu jí říct, že jsem u sebe nechala přes noc přespat cizího chlapa, který byl úplně na mol. Věřte nebo ne, ale sehnala by si první let do New Yorku a odtáhla by mě zpátky do Londýna. A bylo by jí úplně fuk, že mi už bylo 21.

„Ach tak. Dostala jsi tátův email?" Ptala se už výrazně klidnější.

„Jo dostala. Zrovna koukám na materiály."