Black Whirlwind |CZ| |PROBÍHÁ KOREKCE|

Kapitola 19

,,Jane!" Zazněl za mnou hlas a já se prudce otočila, připravená zmáčknout spoušť. Cizinec rychle zmáčkl vypínač k lustru a mě zaslepilo ostré bílé světlo. Rychle jsem zamrkala, aby si mé oči přivykli a pohlédla do tváře  Roba.

,,Robe?! " Zeptala jsem se vyjeveně a sklonila pravačku, ve které jsem svírala pistoli.

,,To jsem já, Jane."

,,Vidím! Prosím tě, takhle mě už neděs! Málem jsem tě zabila!" Vyhrkla jsem na něj naštvaně a odložila zbraň na skleněný konferenční stolek, povzdechl jsem si a znovu na něj koukla.

,,Co ty tu?" Zeptala jsem se už klidněji.

,,Přišel jsem tě zkontrolovat a říct, že odlétám."

,,COŽE ?! Kam? A proč? " Vychrlila jsem na něj s vyvalenými oči, stále nevěříc jeho slovům. Rob sklopil hlavu a kaštanové vlasy mu spadaly lehce do očí, povzdechl si a zpod řas na mě svýma kakaovýma očima pohlédl.

,,Jde o to" začal ,,v Londýně se děje pár věcí, které se nelíbí tvému otci a jelikož ty jsi tu a máš důležitý úkol, nemůžeš odejít. A tak mě tvůj otec požádal, jestli bych za něj něco nevyřídil a já mu to odkýval, zítra ráno odlétám." Dokončil svůj monolog a já se těžce nadechla.

,,Takže odlétáš jo ?" Snažila jsem se znít, co nejméně zklamaně, abych mu to nějak nepokazila nebo ho nedonutila zůstat, i když bych chtěla. On je tu jediný komu se se vším můžu svěřit a teď, když odletí do Londýna tu zůstanu sama. Ale jestli ho povolal můj otec, musí to být vážné.

Rob kývl a smutně se na mě podíval, nadechla jsem se a pohled mu oplatila.

,,Můžu tě o něco požádat?" Zeptala jsem se váhavě, ale vážně se na něj podívala. Rob se na mě trochu vyjeveně podíval, ale nakonec se usmál a kývl se slovy: ,, jistě"

,,Prosím zjisti, co se stalo mámě. Neodpovídá mi na telefonáty a ani táta mi o ní  nic neříká. Prosím tě zjisti, co se stalo." Koukla jsem na něj prosebně a on dvěma kroky překonal vzdálenost mezi námi, dal mi ruku na rameno a chlácholivě se na mě usmál. ,, Spolehni se" tyto slova mě uklidnily na tolik, že to nešlo jinak a já mu ve vteřině padla do objetí. ,, Děkuju, moc děkuju. "

,,Za málo Jane."

,,Půjdu se převléknout" řekla jsem a pustila jsem ho, on jen kývl a zmizel v kuchyni. Zatím jsem pobrala věci z konferenčního stolku a všechno odnesla do ložnice, kde jsem se převlékla do volného bledě modrého trika s bílou sovičkou, která měla brýle a ty byly ozdobené flitry a krátkých černých kraťasek. Vlasy jsem si trochu učesala a svázala je do provizorního drdolu a vydala se za Robem do kuchyně. Sedla jsem si k němu na barovou židličku a vzala si svůj hrneček s bublinkama, který  přede mnou stál. Vzala jsem ho do rukou a přidržela u úst, zatím co jsem vdechovala vůni oříškového latté. Upila jsem horké tekutiny a hrneček odložila zpátky na barový pult.

,, V kolik zítra odlétáš?" 

,, V 9. " Kývla jsem a koukala nepřítomně před sebe do kuchyňské stěny.

,,Jane?"

,,Hmm?" Broukla jsem a koukla na něj.

,,Dáš na sebe pozor?"

,,Ježiš, neboj!" Zasmála jsem se a chytla ho za ruku, z jeho pochmurné tváře se rázem stála usměvavá, což mě potěšilo. Úsměv jsem mu oplatila a svůj pohled znovu přesunula k hrnečku, opět jsem upila tekutiny z něj a koukla na hodiny. Bylo skoro 11 hodin večer. Periferním viděním jsem zahlédla, jak se Rob koukl na mě a poté na hodiny, na které jsem v tu chvíli koukala já.

,,Páni, to už je tolik? Měl bych jít" kopl do sebe horkou kávu, což mělo za následek následné zadušení a zbarvení jeho kůže do ruda. Zvedla jsem se ze židličky a oběhla pult. Do sklenice jsem nalila studenou vodu a rychle mu jí podala, jakmile ji dostal Rob do rukou na ex jí vypil, odložil sklenici a zlomil se v pasu, zapřel se rukama o kolena a zprudka se nadechoval a vydechoval. V tu chvíli mi to přišlo tak komické, že jsem se na celou kuchyni rozesmála.

,,Čemu se směješ?! Jane, to není vtipný, co kdyby se to stalo tobě?"

,,Mě se to nestane, jelikož když piju kávu, dopiju ji v klidu a nehrnu jí do sebe na ex, když je ještě horká" konstatovala jsem a setřela si slzy od smíchu. Rob se usmál a zakroutil hlavou.

,,Myslím, že se mi z jazyka vytratila všechna chuť" nanovo jsem se rozesmála a odprovodila ho ke dveřím.

,,Vážně na sebe dej pozor Jane, nechci, aby se ti něco stalo. Vrátím se co nejdříve."

,,To už se loučíš? Já myslela, že se rozloučíme až na letišti" zarazila jsem se, když se mě chystal obejmout.

,,Půjdeš se mnou?" Zeptal se trochu zaraženě a já s úsměvem kývla, on mi úsměv oplatil a nakonec mě přeci jenom objal, rukama jsem ho pohladila po zádech a čelo si opřela o jeho rameno.

,,Tak zítra" odtáhl se ode mně a vykročil k výtahu.

,,Zítra" zašeptala jsem a zavřela dveře. O ně jsem se poté opřela zády a dlouze vydechla. Mrtvolné ticho se roznášelo mým bytem a já v tu chvíli osaměla, zavřela jsem oči a sklouzla se až na zem, kecla jsem si na prdel a přitáhla si kolena pod bradu. Během chvíle, mi bylo hrozné smutno, přála jsem si vyrazit z těch dveří a zavolat na něj, aby se vrátil, ale moje hrdost mi to nedovolovala a tak jsem se sebrala a zalezla do koupelny.

Svlékla jsem si triko a podprsenku a prohlédla se v zrcadle, na mé kůži bylo stále pár jizev, které mi zůstali od doby, co mě ty prasata zneužívali jako hračku, ukazovákem jsem po nich přejela a s povzdechem zavřela oči. Svlékla jsem se nakonec celá a vlezla si do sprchového koutu, pustila jsem na sebe horkou vodu a užívala si toho pocitu k nezaplacení, kdy mé tělo vstřebávalo teplo z vody a zahřívalo mé tělo. Zavřela jsem oči a vmasírovávala jsem si vodu do kůže, dokud jsem nebyla komplet mokrá. Poté jsem si vmáčkla gel s vanilkovou vůní do rukou a rozetřela si ho po těle.

Když jsem zaplula ke své mušličce, zaplula jsem do ní dvěma prsty a tiše vzdechla, začala jsem se s nimi lehce pohybovat tam a zpátky a mé vzdechy přidávali s každým pohybem na intenzitě. Slastí jsem zavřela oči a znovu vzdechla. Vytáhla jsem si prsty ze svého vchodu a lehce kolem něj kroužila, poté jsem prsty dráždila svůj poštěváček a koupelnou se rozezněl můj hlasitý stén.

Tlak v mém podbříšku stále narůstal, znovu jsem prsty vplula do sebe a opět jsem jimi začala pohybovat tam a zpátky, mezitím jsem si druhou rukou divoce prohrabovala vlasy až připomínali spíše vrabčí hnízdo. Pár krát jsem ještě s prsty pohnula a nakonec se narůstající tlak proměnil ve vlnu slasti, kterou doprovázel můj hlasitý stén. Dole jsem se lehce stála a pomalu s prsty pohnula tam a zpátky, abych ten pocit o něco prodloužila. Nakonec jsem ze sebe prsty vytáhla spláchl sprchový gel a vypla vodu. Vylezla jsem ze sprchového koutu a osušila jsem se ručníkem. Koukla jsem na sebe do zamlženého zrcadla a rukou ho protřela, abych nevypadala jako šmouha. Lehce jsem se na sebe usmála a převlékla se do pyžama skládající se ho z bílého tílka a šedých kraťas. Zaplula jsem do ložnice, kde jsem hupsla do postele a v tu ránu jsem se propadla do říše snů.

TO BE CONTINUED...

Tradáááá :D a další kapitolka je na světě. Září je za námi, což znamená, že se škola rozjela a už nebude tolik času na psaní :/ takže se nezlobte, když nebudou kapitoly vycházet často.

Co si myslíte o dnešním dílu ?

Co se stalo Janeině matce a proč musel Rob odjet pryč?

Další díl se pokusím napsat co nejdříve :)

Nebudu to zbytečně protahovat a proto vám přeju příjemný víkend :)

Sejdeme se u příští kapitolky ;) 

~Leny