Black Whirlwind |CZ| |PROBÍHÁ KOREKCE|

Kapitola 17

Utáhla jsem si pásek a zastrčila za něj pouzdro s katanou, můj další cíl byl podle tátových informací David Rain, dodavatel zbraní a drog a zároveň jeden z největších sukničkářů v New Yorku, takže se mám na co těšit.

Zhoupla jsem se na ocelových lankách do centra města a přistála na jednom balkónku jednoho z nejvyšších mrakodrapů, co tu stál. Tiše jsem se vkradla dovnitř. Ovanula mě vůně marihuany a alkoholu. Fuj!

Prošla jsem se po jeho bytě, který tvořila jen maličká kuchyně se zašedlou až zažloutlou kuchyňskou linkou, která byla kdysi asi bílá a dřevěná podlaha, která už taky měla nejlepší za sebou. Jak na podlaze, tak na lince se váleli flašky od nejrůznějšího alkoholu a spoustu popelníků a popelu kolem. Jestli tady provozuje ty svoje hrátky s nejrůznějšími ženami, tak se ani nedivím, proč je střídá, jelikož by jedna v tomhle bordelu určitě nevydržela.

Znechuceně jsem si odfrkla a nahlédla do ložnice, kde mu asi vybouchla skříň, pokud tedy nějakou má, jelikož se všude válelo oblečení, ať špinavé tak čisté.

,,Ten chlap je vážně nehorázné prase" zamumlala jsem a radši se koukla jinam. Koukla jsem na fotku visící nad černou koženou a hlavně ulepenou sedačku. Byla tam dívka, tmavší pleti s kakaově hnědýma očima a tmavě hnědýma až černýma vlasama lehce se stáčejících do vln. Byla krásná a mladá a na té fotce se mile usmívala.

,,Sarah, má snoubenka" ozval se za mnou mužský, ne moc hrubý hlas a já leknutím nadskočila. Otočila jsem se na muže o něco málo staršího než já, jen v ručníku, který měl uvázaný kolem pasu a s pistolí v ruce, jejíž hlaveň mířila na mě. Nebýt téhle situace, možná bych po něm i vyjela.

,,Je krásná"  řekla jsem, jelikož mě nic jiného nenapadlo a tiše polkla. Nesnáším, když na mě někdo míří zbraní, zvlášť když já tu svou nemůžu vytáhnout. Probodávala jsem toho zmetka hnusným pohledem, ale to on vidět nemohl, jelikož jsem měla na sobě sluneční brýle.

,,Byla" řekl ledově a zamračil se na mě.

,,Tak to je dobrá zpráva, brzo se s ní uvidíš" odpověděla jsem mu stejným tónem hlasu a se zařimčením vytáhla katanu z pouzdra, on ale neváhal a vystřelil, všechno se to odehrávalo ve zpomalení, jako ve filmu. Kulka mířila přímo do mého ramena blíže ke krku až k přechodu mezi nimi, tenhle výstřel by mě mohl i stát život, proto jsem nezaváhala a vložila do rány čepel katany, se kterou jsem ve správný moment švihla tak, že se kulka odrazila a sestřelila vázu na nějaké tmavě hnědé komodě, jejíž povrch pokrývala tlustá vrstva prachu. Glazůrová váza se rozletěla na spousty malých kousků , což způsobilo jen další bordel, ale v tomhle humusu se to lehce ztratí, takže jsem si z toho hlavu nedělala.

K mému štěstí, to ale upoutalo hlavně Rainovu pozornost, takže když se hlavou otočil k místu, kde stála dříve celá váza a ne jen její dolní část, vyrazila jsem proti němu a jedním švihem mu vyrazila zbraň z ruky. Rain zamrkal a na chvíli ztuhl, čehož jsem využila a silně ho kopla do břicha. Rain odletěl kus ode mně a letěl by i dál, kdyby ho nezastavila stěna, o kterou se docela nehezky praštil. Jen jsem se škodolibě usmála a krokem šelmy se k němu vydala, čepel katany jsem mu přitiskla k ohryzku a přitlačila na ni, Rain zatnul ruku v pěst a semkl rty do úzké linky. Agrese v něm narůstala, ale mě to vůbec nevadilo a naopak jsem s úsměvem na rtech znovu přitlačila. Ozvalo se syknutí z jeho strany a poté se objevila malá kapka krve, která stekla po jeho krku dolů.

,,Ale než tě zabiju, měla bych otázku."

,,To si fakt myslíš, že ti odpovím ?" cynicky se zasmál a já se zamračila a znovu přitlačila. Pokojem zaznělo další syknutí.

,,No já myslím, že jo" našpulila jsem rtíky jako malé dítě a špičkou katany sjela níž až pod ohryzek, mezi klíční kosti. Rain mě provrtával nenávisným pohledem, který kdyby dokázal zabíjet. Umřela bych a to fakt brutálně !

,,Tak to jsi teda uhodla ty mrcho." Prskl na mě a já přitlačila na katanu.

,,No dobře, tak já si to teda najdu sama no" řekla jsem otráveně a na oko si povzdechla. ,,Sbohem" řekla jsem a probodla Rainův krk skrz na skrz. Ozvalo se jeho zakvílení, zatím co valil oči div mu nevypadli z důlků. Chvíli jsem počkala, než tělo znehybní a poté z něj vytáhla katanu, se kterou jsem párkrát máchla, abych jí očistila od krve. Nakonec jsem ale vzala jeho ručník, který měl kolem pasu a ne nekoukla jsem se na jeho kámoše, utřela jsem si do ručníku tu jeho špínu. Katanu jsem zastrčila zpátky do obalu a vydala se hledat nějaké dokumenty.

Zamířila jsem do ložnice, kde asi vybouchla atomovka ( to jsem sice už psala, ale neva ) a začala prohledávat jeho šuplíky. Ve většině bylo jen oblečení, jako ponožky, spodní prádlo a pár košil + trika. V dalších měl náboje a nějaké zbraně, takže zase nic. Nakonec jsem přešla k nočnímu stolku, který stál na pravé straně jeho postele a otevřela šuplík. Byla v něm fotka té ženy. Jeho snoubenka ..... ?

Vzala jsem fotku do ruky a sundala si sluneční brýle, abych si jí lépe prohlédla. Tmavší pleť, tmavě hnědé vlasy, rty do oranžova, kakaové oči a milý úsměv. Sen každého muže. Fotku jsem otočila a přečetla si, co na ni bylo napsáno.

Sarah - 12.5. 2015 - Dovolená v Kalifornii 

Dlouze jsem se nadechla, vrátila zpátky fotku do šuplíku a se třísknutím ho zase zavřela. Prohlédla jsem další místa, kde by mohla být dobrá skrývačka pro nějaké důležité dokumenty. Nahlédla jsem pod sedačku, kde místo použitých prezervativů a obalů od nich a nějakých léku, byl také kufřík. Vytáhla jsem ho, položila ho na konferenční stolek před sebou a zkusila otevřít. Nic. Při bližším zjištění mi došlo, že je na kod. Do prdele !

Rychle jsem kufřík připevnila ke svému opasku a naposledy se ohlédla po nehybném Rainově těle. 

,,Uvidíme se v pekla" šeptla jsem do ticha jeho bytu sloužící spíše jako smetiště a vyskočila z balkonu dolů. Vystřelila jsem z " náramku" na ruce kovovou šipku, která se zabodla do vyššího domu skoro až u střechy a navinula se na ni nahoru. Když jsem byla dostatečně vysoko, šipku jsem odjistila a natáhla do prostoru druhou ruku, opět jsem vystřelila kovovou šipku, která se posléze zabodla do stěny nějakého mrakodrapu a po lanku, které z ní viselo jsem se zhoupla. Nakonec jsem šipku znovu odjistila a natáhla ruku k dalšímu domu a celý proces znovu zopakovala. 

Tak to šlo dál, než jsem dostoupla na svém balkoně a zaplula do bytu, odjistila jsem kufřík i katanu a oba předměty položila v obýváku na konferenčním stolku. Sundala jsem si brýle, paruku a kabát a všechno mrskla na gauč blíže k oknu. Dlouze jsem vydechla a rozepínala si pásek, když jsem za sebou uslyšela těžké kroky. Zkameněla jsem a přerývavě jsem se nadechla, než jsem pásek odepnula, chytla jsem do ruky zbraň a rychle jsem se otočila. Hlaveň zbraně jsem namířila na útočníka a chystala se vystřelit.

,,Jane! "

TO BE CONTINUED...

Tramtadadá :D

Další kapitola je tu. Pardon, že vyšla tak pozdě, psala jsem jí po kouskách a posledních pár dní jsem si vůbec nenašla čas na to ji dopsat. 

Kdo si myslíte, že byla neznámá osoba ?

Chci slyšet vaše typy :D

Nebudu to nijak prodlužovat :D moc vám děkuju a vážím si vaši podpory :) jste úžasní lidičky :3

Sejdeme se u příští kapitoly :) ;)

~Leny

PS: Omluvte případné chyby