Black Whirlwind |CZ| |PROBÍHÁ KOREKCE|

Kapitola 26

Nick prudce přirazil, přičemž jsem se stáhla do křeče a s tím vyvrcholila v tu slastnou vlnu orgasmu, která během vteřin zaplavila mé tělo. Nickovi netrvalo ani minutu na to, aby vyvrcholil hned po mně. Svalil s zadýchaně vedle mě a zatím, co jsme oba popadali dech díval se na mě.

,,Co je?" Řekla jsem lehce napruženě, zvláště kvůli tomu, že jsem měla stále svázané ruce, které jsem už mimochodem necítila.

,,Jsi úžasná, tenhle sex byl snad nejlepší, co jsem kdy měl. Líbilo?"

,,Až na ty ruce to ušlo."

,,Co s rukama?" Hrál blbýho.

,,Jak co s rukama?! Rozvaž mi je, vždyť už se mi ani neprokrvujou!"

,,Ale notak kotě, takhke ti to sluší víc a navíc jsi tak poddajná..." Zamručel tiše, přetočil se na mě a začal mě líbat na krku.

,,Nicolasi okamžitě mě rozvaž, nebo se fakt neznám!"

,,Ale ale kočička vystrkuje drápky?"

,,Nicolasi!"

,,Dobře dobře" řekl poraženecky a rozvázal mi ruce, přetočila jsem se na záda, sedla si a promla si je ve snaze je trochu zahřát, nebo přimět zpátky k fungování.

,,Co budem dělat teď?"

,,Teď semnou půjdeš nakupovat."

,,Cože?"

,,Nakupovat, nemám žádné šaty na ten večírek a jestli chceš, abych tam s tebou šla, tak mi nějaké pomůžeš vybrat."

,,A musíme hned?" Zabořil hlavu do polštáře.

,,Ano protože mě ještě pozveš na oběd."

,,Ty jsi teda mrška."

,,Užil sis? Užil! Tak hybaj!!"

***
Stály jsme už asi ve třetím obchodě a já se stále nedokázala rozhodnout. Věděla jsem, že pokud mám na tom večírku zapít Petersona musela jsem najít dokonalé šaty na to aby:
1) Zakryli krev, kdyby na mě nějaká stříkla
2) Schovali dobře zbraně
3) Byly volné a zároveň i dostatečně uplé, abych se v nich mohla dobře pohybovat
4) A aby byly dostatečně okázalé a hodící se na tu událost

Bohužel, většina šatů splňovala pouze jeden nebo dva body, takže v nich bych moc nepořídila.

,,Kotě, chápu že chceš vypadat úchvatně, ale za tu hodimu a půl co tu jsme sis na žádné šaty ani nesáhla natož je zkusila."

,,Vím, jak v nich budu vypadat a navíc, kdybys mě tam nepozval nemuseli jsme být tady!"

,,Takže je to moje vina?!"

,,Z určité perspektivy ano, vem si že tady jsne být nemuseli, kdybys pozval jinou."

,,Takže mě takhle trestáš? Hele kotě pozval jsem tě z jediného prostého důvodu."

,,Ano?"

,,Všechny dívky, se kterými jsem chodil nebo spal byly děvky. Děvky se rty napuchlími jako by je strčili do vosího hnízda, kozama až na půdu a více zmalovanými než klauni. Byly to holky na noc a proto bych je nikdy na žádnou takovou nepozval. Ty jsi slušná, krásná a svá, tobě bych nikdy neublížil, ne tak jak jsem ublížil těm holkám před tebou. To je ten důvod."

Vzal mi všechmy slova, nikdy jsem nezažila, aby mi někdo řekl něco tak hezkého a od srdce jako mi teď řekl Nick, který mi rázem vzal všechen vítr z plachet. Několikrát jsem naprázdno otevřela a zase zavřela ústa ve snaze něco říct, ale nepovedlo se mi to, místo toho jsem nabrala barvu podobající se rajčeti a sklopila pohled. Neměla jsem ani ponětí, co mu na to odpovědět.

Tiše jsem se tedy otočila zpátky k obchodu a hledala dál. Zašla jsem až úplně do zadní části obchodu, kde byla taková tma, že jsem si neviděla ani na špičku nosu, po slepu jsem nahmatala u zdi vypínač a když se rozsvítilo, stanula jsem před odstaveným jezdícím věšákem, kde visely naprosto dokonalé šaty.

Černé, dlouhé až po zem z jemné a prodišné lásky ozdobené krajkou. Dlouhé rukávy k loktům a vzadu na zádech velký výkroj nad kříž. Na levém stehnu měl rozparek až do půli stehna a přestože byly ty šaty tak lehké u pasu a na hrudníku byly dost pevné aby mi dali dostatečnou oporu. Boty jsem neřešila, protože ty jsem měla zajištěný.

Popadla jsem šaty a běžela najít Nicka, který seděl naprosto zničeně na židličce u kabinek. Zaplula jsem do kabinky u které seděl a hned si šaty zkusila. Abych tomu dodala takový ten elegantní šmrnc, udělala jsem si na rychlo i drdol, aby vynikl ten výkroj vzadu. Poté jsem jako nějaká namyšená princeznička s nosánkem nahoře vylezla z kabinky a Nickovi se ukázala.

Dvakrát jsem se otočila a dala ruku vbok. Koukla jsem na něj, zatím co on na mě doslova zíral. Nejdříve mě napadlo jestli nejsou ty šaty špinavé nebo tak, protože to nebyl ten pohled, který říkal 'sluší ti to', ale spíš 'co to sakra'. Úsměv mi o něco poklesl a když Nick vstal docela mě to i vyděsilo. Šel mlčky směrem ke mně jako nějaký zombie, trochu pohrbený v zádech, bledý a s mrtvým výrazem ve tváři. Ustoupila jsem o krok dozadu a nachvíli zauvažovala, jestli se neotočit na podpatku a neutéct, ale neměla jsem příležitost, protože jakmile se dostal Nick do mé blízkosti, která tvořilo pár milimetrů, pevně mě objal.

,,Sluší ti to" ani nevíte, jak se mi v tu chvíli ulevilo......!

***
Doma jsem šaty hned hodila do praní a běžela si načrtnout kam všude poschovávám zbraně, aby byly nenápadné a zároveň abych je měla pro každý případ po ruce. Vzala jsem tedy z kuchyně papír a tužku a běžela ke svému psacímu stolu v obýváku. Nevím jestli to bylo dobré či špatné znamení, ale když jsem tam vběhla mé srdce vynechalo úder.

TO BE CONTINUED...

Tadá :D blížíke se ke konci a to velmi rychle. Doufám, že se vám dnešní kapitolka líbila ;)

Další vydám co nevidět, takže se máte na co těšit :)

Užijte si den a mějte se :33

~Leny

PS: Omluvte případné chyby