|20. Část|

281 18 3
                                    

V minulém díle:

„Tak jak?" zeptal se mě Harry hned co jsem otevřela dveře od auta. „Docela v pohodě. Tak snad to vyjde." Nasedla jsem do auta a společně jsme jeli na oběd a potom domů kde jsme si konečně po dlouhé době užívali jeden druhého a jedli zmrzlinu, popcorn a koukali na filmy.

_____________________

„Lásko?!" řekla jsem nejistě a více se předklonila přes zábradlí z 2. patra abych viděla dolů. Harry šel totiž do baru s kamarádama. Slyšela jsem dole další ránu a pak kroky, které se blížili ke schodům do patra. Pořád jsem tam stála a nevěděla co mám dělat. Když jsem viděla, že mu to do schodů moc nejde tak jsem se rozhoupala a šla mu pomoct.

„Pomůžu ti jo?" chytla jsem ho v podpaží a chtěla mu pomoct nahoru, ale Harry mě z ničeho nic od sebe odstrčil až jsem spadla ze schodů. „Nepotřebuju tvojí pomoc ty děvko! Sbal si věci a vypadni!" začal na mě křičet. Chvilku tam stál a koukal na mě jak mi stékají slzy po tvářích a pak jen zakroutil hlavou ze strany na stranu a odešel do ložnice.

Jen co bouchly dveře jsem se rozbrečela na plno. Co jsem mu udělala, že mě nazval děvkou?! Chtěla jsem se zvednout, ale nešlo to. Podívala jsem na svou nohu ze které už tekla krev. Vstala jsem a i přes velkou bolest jsem došla do koupelny, kde jsem si nohu ošetřila. Sbalila jsem se pár nejdůležitějších věcí a klíče od domu jsem nechala v kuchyni bez jakéhokoliv vzkazu. Na mobilu jsem si našla hotel na konci města a objednala taxi.

Řekla jsem řidiči jméno hotelu a pak jen koukala z okýnka a utírala si slzy, které mi tekly. Všimla jsem si, že řidič se na mě občas podíval. Musel se zděsit tím, jak vypadám. Rozteklá řasenka po obličeji, červené oči a uplakaná. „Jsme tady slečno" podíval se na mě řidič ve zpětném zrcátku. „Děkuji, na shledanou"

„Dobrý den, máte přání?" zeptala se mě v celku milá paní na recepci. „Dobrý den, pokoj na 3 týdny prosím" položila jsem tašky na zem a počkala než něco naťuká do počítače. „Vaše jméno, datum narození a telefon" podívala se na mě a usmála se. „Timea o'Brien, 15. 12. 1994, 752 623 419 a budu platit kartou" všechno si zapsala do počítače a poté mi podala kartu od pokoje na které bylo číslo 23. Vyjela jsem výtahem a našla dveře s mým číslem. Otevřela jsem je a nestačila se divit. Hned jsem padla do postele a zavřela oči. Před očima se mi pořád promítala ta chvíle kdy na mě Harry křičel a já plakala.

Jen tak jsem ležela na hotelovém pokoji v posteli, brečela a přemýšlela co bude. Jak Harry přišel na to, že ho podle něho podvádím? Proč by mě nazval děvkou že.. ? Co teď asi dělá? Spí, přemýšlí nebo si užívá.. Mám v hlavě zmatek. Zabořila jsem hlavu do polštářů a začala křičet a bouchat rukama do postele. Po nějaké době jsem se zvedla a podívala se do ledničky. První co mě zaujalo byla moje věrná kamarádka. Vodka. Otevřela jsem ji a napila se. V krku jsem cítila nepříjemný pocit a když jsem polkla tu hnusnou tekutinu, která mi v nejhorších chvílích pomáhá, lehla jsem si do postele a během chvilky usnula.

================

Další díííl! Tentokrát trošku zvrat :)

Co myslíte, že udělá Harry?

-Dii



Summer with boys! |One Direction CZ| ~POZASTAVENO~Kde žijí příběhy. Začni objevovat