"Je to pravda.. Žila jsem v Česku dokud jsem neudělala jednu obrovskou chybu. V sedmnácti jsem odletěla sama do New Yorku a začala žít sama za sebe. Rodiče se mě kvůli tomu zřekli a já o nich už sedm let neslyšela"...
"To myslíš vážně?" zeptá se Harry šokovaně. "Ne, o těhle věcech se většinou žertuje" odpovím sarkasticky. "Zopakujeme si to.. Ty ses v sedmnácti odstěhovala do města, které si vůbec neznala, ještě na úplně jiném světadíle. Celých sedm let si o své rodině neslyšela ani ťuk a teď si tady" mumlá pro sebe pořád Harry. "Co byla ta chyba?" zvedne pohled od země rovnou do mích očí. "Nemusíš jim to říkat, jestli nechceš" šeptne mi do ucha Loui. "Měli byste vědět všechno" nadechnu se a postupně jim odvyprávím všechno to, co jsem tenkrát řekla Louisovi... Každý se po mém dlouhém monologu zavře do sebe a bloumá ve svých myšlenkách. Niall, který doteď držel v rukou hrnek s kafem, obmotá ruce kolem mě a zaboří bradu mezi mou klíční kost. "My jsme teď tvoje rodina a nikdy se na tebe nevykašleme" promluví Liam. Všichni se na mě povzbudivě usmějí a já se cítím zase jako doma. Oni jsou ta nejlepší rodina jakou jsem si kdy mohla přát.
Liam si začne pobrukovat nějakou melodii, díky textu poznám, že jde o Home. Kluci se hned přidají. Je úžasný je pozorovat, jak si užívají tuhle chvíli, jak si užívají zpěv. Užívají si, že jsme tu teď spolu, protože neví, kdy tahle chvíle může být poslední. Kdy je zase někdo z nich opustí.. Z naší krásné chvilky nás vytrhne zvonění Louisova mobilu. Pošle omluvný úsměv a i s mobilem odběhne do chodby. Za chvíli se vrátí i s otráveným výrazem. "Děje se něco?" ,když vidím ten jeho výraz, bude to něco extra 'zábavnýho'. "Modest zase prudí a chce si o tobě promluvit" protočí očima. "Tak jedem?" zvednu se z pohodlné sedačky a mířím rovnou do auta. Loui se na mě tak zašifrovaně podívá a zasměje se. "Co je?" nechápu. "To na tobě miluju. Nestaráš se, co si o tobě budou myslet, když tam přijdeš v teplákách a mikině, jsi naprosto bezstarostná" políbí mě na cestě do garáže. "To je jediné, co na mně miluješ?" zeptám se na oko šokovaně. "Je tu ještě milion dalších věcí, co na tobě miluju, ale než bych je vyjmenoval tak si Harry najde přítelkyni... Jednoduše bych ti to říkal do nekonečna" zvedne koutky do patrného úšklebku a šlápne na plyn..
"Je zbytečné ti říkat, že bys neměla mluvit dokud ti neřeknou, ale budou na tebe mít různé narážky, tak se pokus aspoň malinko ovládat ano?" proplete si semnou prsty, projdeme několik kanceláří dokud nedorazíme k velkým, dvoukřídlovým dveřím. "Tím chceš říct co?" zasměju se a on zaklepe. "Že když si naštvaná, tak se tě bojím i já" ušklíbne se. Na 'Dále' vstoupíme do prostorné místnosti s jedním konferenčním stolem uprostřed. U toho sedí dva muži s neutrálními, až znuděnými obličeji. Jejich pohledy mě sjedou od hlavy až k patě.
"Co po nás zase chcete?" zeptá se Loui, sedne si a hodí nohy na skleněný stůl. Překvapeně si sednu vedle něj. "Chceme si promluvit o vás dvou. Můžeš mi říct, jak si to představuješ? Najednou se na veřejnosti ukážeš s nějakou.. Holkou a nám o tom neřekneš ani slovo? Jsi vůbec normální?!" ujme se slova první muž a u toho vášnivě gestikuluje rukama. "Tak za prvý: Tohle je Annethen, dost jsme si vytrpěli, než jsme se dali dohromady a já jí miluju. Za druhý, vám o tom koho miluju říkat nic nemusím a za třetí, ano jsem normální, mám to potvrzené i od doktora jestli to chcete vidět" ušklíbne se. "O tom, koho miluješ nikomu vykládat nemusíš, nás zajímá to s jakou šlapkou se ukazuješ na veřejnosti" vyjede druhý muž. "Ona není šlapka!" vykřikne Louis a už se zvedá ze židle. "Klid, zlato. Nějaký impotentní páprda s mozkem velikostí králičího bobku mi den nezkazí" pošlu tomu kryplovi falešný úsměv. "Vaší poznámku budu protentokrát ignorovat, ale teď bych se o vás rád něco dozvěděl slečno" zvednu překvapeně obočí. "Divím se, že o mně ještě nic nevíte, myslela jsem si, že už jste někde čmuchali, protože si neumím vysvětlit, proč by mě jinak ten dědek nazval štětkou" poukážu na staříka. "Slečno, my jsme Modest, ne žádná detektivní společnost" odpoví nevrle.
"Jsem Annethen Clark. Fotografka, příležitostná novinářka. Pracuju pro West Company, nejlepší agenturu v Londýně, pokud by jste nevěděli. Fotím přehlídky, modelky, kalendáře a občas nějaký ten photoshoot nebo článek do Elle či Vogue. Chcete vědět koho jsem zatím fotila, nebo vám moje kvalifikace stačí?" na obou je vidět značné udivení. "Myslím, že nám to stačí.. Víte, že jste právě teď nejprobíranější pár na světě? Že miliony fanoušků vás mají za vzor a vy se podle toho musíte chovat? Uvědomujete si, jak těžký je to úkol?" Loui na mě stočí svůj pohled, který jen čeká na mojí odpověď. "Jsem si toho plně vědoma. Když někoho milujete, uděláte pro něj všechno a já udělám cokoli proto, abych byla s Louisem" stisknu jeho dlaň ocitající se v té mé. "D-dobře... Louisi, vyřiď klukům, že je se tady pozítří máte všichni stavit. Nashledanou" ani nestačím mrknout a už jsou pryč. "Víš, že tě hrozně moc miluju?" pomůže mi se zvednout šedo-oček "Vím a řeknu ti tajemství.. Já tebe taky" usměju se a přitisknu rty na ty jeho......
Nazdár všichni!👋🏻 Dneska první den školy a já jsem mrtvá.. Rozvrh je podle měl ho bezva, cause v pátek máme do jedný!🙀💖 Jak vy a první den školy?😊 Byla bych ráda za vaše názory😇
Stále se můžete ptát na otázky jakékoli postavy‼️‼️‼️
Pro dnešek se mějte krásně a pa😘
Anne🙈
ČTEŠ
Girl With Camera-1D FF
Fanfiction2 měsíce. Tak dlouhou dobu má strávit fotografka Annethen Clark v Abu Dhabi společně se svým týmem, ve kterém jsou její nejlepší přátelé Catie a Will. Na hotelu ji čeká jedno velké překvapení, které obrátí její život na ruby.. Dívka má jako každý...
