sweet death || short story

devět

Nechápal jsem, co se stalo. Máma mi říkala, že to byl určitě jenom nějaký můj imaginární kamarád – že to tak malý děti mívaj. No a když vyrostou, prostě zmizí. Ale já nikdy neměl žádnýho imaginárního kamaráda. To nebylo nic pro mě. Každopádně, už se neobjevil. Ne. Řek jsem to špatně. Objevil se, ale až když mi bylo čtrnáct. Ten den, když jsem ho uviděl podruhý, zrovna bráchovi umřela rybka.