sweet death || short story

šestnáct

„Emmette, podívej se na to!"

„Co je?"

„Jak co je? Ty ten svinčík nevidíš?"

„Ne."

„Bože můj. Já s tebou nemíním diskutovat. Ať je ta spoušť do večera uklizená, jasné?"

„Fajn."

No a právě díky mámině obsesivní posedlosti pořádkem jsem našel ten sešit, kterej jsem si zavedl, když mi bylo čtrnáct. Úplně jsem na něho zapomněl a popravdě jsem ani netušil, kde skončil. Proto mě překvapilo, když jsem ho našel pod postelí.