sweet death || short story

pětatřicet

Řvala jak na lesy, když do ní zajely střepy z lahve. Nechci říct, že mi to dělalo dobře, ale měl jsem z toho neuvěřitelnou radost. Nemohl jsem se dočkat, až zase uvidím ty krásný modrý oči. A tentokrát jsem nečekal dlouho. „Emmette?" Hlesl Smrťák, když mě uviděl s mrtvou kočkou v jedný ruce a se zakrvavenou rozbitou lahví v tý druhý. „Překvápko." Zeširoka jsem se usmál a odhodil kočku do trávy.