sweet death || short story

jednapadesát

Když jsem na konci uličky viděl chlapa, co v ruce drží nůž, věděl jsem, že to je špatný. Ale moje hrdost mi nedovolila otočit se a běžet zpátky. Stejně jsem byl už v polovině tý ulice a říkal jsem si, že mě nebude chtít zabít. A měl jsem pravdu. Chtěl jenom mý prachy. Ale to bych nebyl já, kdybych po něm nezačal házet sarkastický poznámky. „Co uděláš, když ti prachy nedám? Bodneš mě?" Zvedl jsem obočí a uchechtl se. Takhle zblízka nevypadal moc děsivě. Byl to ožralej maximálně pětatřicetiletej chlapík, kterej mohl vážit tak šedesát kilo i s botama.