sweet death || short story

dvaašedesát

Líbal jsem se se Smrtí... páni. Ale mě už teď nic nepřekvapuje. Měl dokonalý, hebký rty. Pomalu jsem zvažoval možnost, jestli opravdu nebude andělem. Vzal jsem si jeho obličej do dlaní... konečně jsem se ho mohl dotknout. Byl to nepopsatelně úžasnej pocit, nechtěl jsem, aby tahle chvíle skončila. „Taky tě miluju." Odtáhl jsem se a palcem mu přejel po tváři, jako bych se ujišťoval, jestli je skutečný. Ale přesně tohle jsem dělal a byl jsem rád, že skutečný byl. Jedině v tomhle posmrtném světě byl skutečný on i tenhle vztah. „Nerad to říkám, ale budeme muset jít." „Jít kam?" „Na lepší místo."

A/N: Poslední kapitolka! ♥ Snad se vám příběh líbil :-)) napište mi vaše názory dolů do komentářů a nezapomeňte si přečíst nově přichystaný příběh Rain!! :-)