„Už můžeš otevřít oči." Uslyšel jsem, jak se směje. „Měl by ses vidět, tváříš se, jako bys snědl něco zkaženýho!" Pomalu jsem otevřel jedno oko a viděl jsem Smrťáka, jak se popadá za břicho. Pak jsem rozlepil i to druhý. „Kde to jsem?" „Pořád na tom samým místě." Řekl a teprve teď mi došlo, že cítím teplo jeho ruky, kterou jsem tiskl. Bylo to jako sen. „Co se stalo?" „Umřel jsi." Řekl stroze, jako by to byla samozřejmost. Podíval jsem se na svoji šedou mikinu. Žádná krev.
ČTEŠ
sweet death || short story
Short StoryBOY x BOY Možná to zní absurdně, ale všechno to začalo mrtvým křečkem... |krátké kapitoly|
