Byl duben a taky večer. No... večer... spíš noc. Zrovna jsem se vracel domů od svýho kámoše Adama. Auta skoro nejezdily a prázdnou silnici sem tam osvítila nějaká ta pouliční lampa. Ulice byly taky prázdný. Nebylo tu ani živáčka. Spěchal jsem domů, měl jsem čtyři zmeškaný hovory od mámy. A proč vám to říkám? Řekněme, že to bylo podobné, jako odjistit granát a hodit si ho přímo pod nohy.
ČTEŠ
sweet death || short story
Short StoryBOY x BOY Možná to zní absurdně, ale všechno to začalo mrtvým křečkem... |krátké kapitoly|
