sweet death || short story

šest

Moje máma vtrhla do pokoje o pár vteřin později a zhrozila se, když viděla můj rudej obličej a uslzené tváře. „Co se děje, Emmette?" Dřepla si ke mně a vtáhla mě do objetí. „Mami, ten kluk mi chce vzít kapitána Zoubka! Maminko, udělej něco!" Brečel jsem jí do košile. „Emmette, o čem to prosím tě mluvíš? Nikdo tu přeci není." Byla překvapená a já zmatenej. „Mami, vždyť ten kluk stojí u klece kapitána Zoubka a drží ho v ruce! Podívej se!" Odtáhl jsem se od ní a ukázal na blonďáka, kterej mě pozoroval smutnýma očima.