pětačtyřicet

298 44 1
                                    

„Ne, mami. Nic se neděje, fakt. Jenom mě to zajímalo, nic víc." Máma se na mě dívala ustaraným pohledem. „Kdyby se něco dělo... a tím něčím myslím cokoliv, řekneš mi to, jasný?" Usmál jsem se. „Spolehni se. Mami, a nenapadlo tě někdy, že by smrt mohla vypadat úplně jinak?" „A jak?" „No... já nevím. Třeba jako obyčejnej člověk." Máma zakroutila hlavou. „A jak tě to vůbec napadlo?" „Měl jsem sen. Zdálo se mi o smrti, ale vypadala jinak..."


A/N: Věnováno mé nejdražší AnnabellaFoster, která mě nenechala zemřít na tanečních hlady! ♥ Děkuji, koblížku! :'D 

sweet death || short storyKde žijí příběhy. Začni objevovat