Friends or Love [Larry]

Part 29

Tak jsem zpět po dlouhé době... ale tak nějak teď nemám vůbec nápady:(
Snad se vám díl bude líbit:*
________________

*Harry*

Tak je to tady, dnes večer Louis odlétá a já tu zůstanu sám. Snad se tu nějak zabavím, ale vím, že mi bude moct chybět. Vlastně mi už teď chybí a to je tu stale se mnou.

"Lásko? Jdeme teda na tu procházku?" vykoukne na mě Loui z koupelny, on je tak dokonalý. Jak ho můžu někam pustit samotného. Jen kývnu a vylezu konečně z postele.

"Pořád to ještě můžu zrušit zlato." obejme mě zezadu.

"Ne! Nic rušit nebudeš, zvládnu to tu." usměju se a vybírám si něco  na sebe.

"Dobře, slibuju, že se ti budu snažit co nejčastěji volat ano?" vytáhne si něco na sebe a čeká na moji odpověď.
"Dobře, ale ne, že budeš kvůli mě zůstávat na pokoji. Budeš si hezky užívat." začnu se oblékat a koukám na Louise.

"Dobře, slibuju" počkám až se obleče i Louis a pak jdeme dolů. Obujeme se a vyjdme ven.

"Kam by jsi chtěl jít zlato?" vezme mě Loui a ja se k němu přitulím.

"Co by jsi říkal kdyby jsme šli bruslit?" políbí mě na čelo a jdeme k autu.

"Neumím to zlato." zasměju se a jdu do auta.

"Naučím tě to." usměje se sedne si za volant. Nikdy jsem nechodil bruslit, takže jsem se to nenaučil. Zapnu si pás a vyjedeme. Celou cestu pozoruji Louise a usmívám se, bude mi moc chybět.

"Copak broučku?" pohladí mě po tváři a zastaví. To zvládneš Harry, možná se strapníš, ale zvládneš to. Jen zakroutím hlavou a oba vystoupíme. Posadím se na lavičku a Loui nám jde pro brusle.

"Tady se to nese princezno." usměje se a klekne si přede mě.

"Děkuji" uculim se a koukám na něj jak mi zavazuje brusle. Když mi je zaváže, posadí se vedle mě a začne si zavazovat ty své.

"Nemusíš tu sedět." to se ti řekne zlato. Pokusím se postavit, ale nepodaří se mi to a spadnu.

"Au" zasměju se a chytnu se za zadek. Loui se jen zasměje a pomůže mi na nohy.

"Drž se mě ano?" chytne mě za ruku a ja ji pevně chytnu. Pořad koukám na své nohy a snažím se na nich udržet.

"Skus pohybovat těma nohama lásko" zasměje se a rozjede se, dělám jen krátké pohyby, abych nespadl.

"No vidíš to, jde ti to" políbí mě do vlasů a chytne mě za obě ruce tak, že přede mnou jede pozpátku.

"Ne prosím Loui, já spadnu." protestuji a koukam na něj, snažím se bruslit ale vypadám jak male dítě co po prvé stoji na nohou.

"Šikula moje." políbí mě a spokojeně se uculí. Je mi jedno co si o nás myslí ostatní, hlavně, že tu jsem s ním.

*12:30*

"Nemáš hlad?" koukne na mě Loui když objíždíme už asi 20. kolečko.

"Ano, ale konečně mi to trochu začalo jít." zasměju se a jedeme k lavičce.

"To teda, já říkal, že to zvládneš." začne mi rozvazovat brusle. On umí snad úplně všechno.

"Tak na co pak máš chuť?" usměje se a sundá brusle i sobě.

"Něco dobrého." obuji si a čekám na Louise, který šel vrátit brusle.

"Tak pojď, zajedeme si někam na oběd." jdeme do auta. Možná bych si už mohl plánovat, co tu budu bez Louiho dělat. Možností je tu hodně, ale myslím, že většinu času budu sám. Zastavíme u nejbližší restaurace a jdeme dovnitř.

"Tak co si dáš?" jo to kdybych věděl. Ale copak já vim jak to bude chutnat.

"Asi steak?" zasměju se a Loui nám objedná steak i kafe. Chytím ho za ruku.

"Miluju tě Loui" políbím ho na ruku a koukam na něj.

"A já tebe Harry. Moc" usmívá se na mě jako sluníčko. Tohle mi bude chybět a nebo každé rána pozorování jeho nádherné tváře. Donesou nám naši objednávku a my se pustíme do jídla.
*na letišti*
"Lásko opravdu máš všechno?" ptám se už po několikáté Louiho když vstupujeme z auta.

"Když něco nebudu mít tak si to dokoupim Hazz." uklidňuje zas po několikáté on mě.

"Dobře.." pomůžu mu s jedním kufrem protože mi víc nedovolí a jdeme do hali.
"Budeš mi moc chybět Hazz" obejme mě. Tohle bude naše nejdelší doba bez sebe. Tohle zvládneš Harry, najdeš si zábavu a zvládneš to tu bez něj.

"To ty mě Lou" ruce mu omotam kolem pasu a hlavu si zábořím do jeho vlásků.

"Zvládneš to tam beze mě? Protože já to bez tebe asi nezvládnu" zašeptám a políbím ho do vlasů.

"Neděl mi to ještě těžší než teď. Víš jak je těžký tě tu nechat a jet si užívat bez tebe? Budu se snažit na Vánoce tu být s tebou. Musím na ně být s tebou." pousměje se a pohladí mě po tváři. Nadechnu se a věnují mu svůj úsměv.

"Dobře, teď už radši jdi... nebo tě nepustím" uchechtnu se a dlouze ho políbím.
"Miluju tě" zašeptá Loui do polibku a mě neposedná slza steče po tváři.

"Miluju tě" palcem mi setře slzy a vezme si své kufry. Koukám na něj a snažím se nerozbrečet.

"Pá Harry" zahlédnu v jeho očích slzy ale v tom se otočí a mizí mi z dohledu.

"Pa Loui" zašeptám a když už ho nevidím odcházím. Už teď mi chybí, ale slíbil jsem, že to zvládnu a budu si užívat.
Nasednu do auta a jedu domů, po cestě se snažím moc nemyslet na to, že už jsem tu sám. Auto zaparkuji v garáži a vcházím do domu.
"Překvapení!" vykřikují kluci, jeden přes druhého když vcházím.

"A co se slaví? To že jsem tu zůstal sám?" zasměju se abych zas tu myšlenku zahnal pryč.

"Ne, to že jsme tě na pár dní přišli rozveselit" zazubí se na mě Zayn a jde mě obejmout.

"Budu jen doufat, že se vám to podaří." zasměju se a pak jdeme všichni společně do obýváku. Jsem tak to rád, že mám takové kamarády, kteří mi se vším pomáhají.

_______________
Je to sice krátké, ale musela jsem to přidat dnes protože jinak nevím kdy bych to přidala :D
Snad teď budou díly vycházet častěji po menší pauze;)