V zajetí Vikinga

Smuteční obřad-Bran, Rose

Kapitolu bych chtěla věnovat  @Lestat-DeLioncourt  za to, jak moc mi pomáhá s příběhem, co se týče historických chyb. A těch já mám hodně. Přece jenom nejsem žádná historička. Každopádně moc děkuju. :D Jsi nejlepší.

Jo a kdyby někdo nepochopil označování kapitol, bude se zde střídat několik hlavních postav, takže kapitola bude vždycky označena z pohledu které postavy je to vypravované. Jestli se teda vypravování v er-formě dá říkat, že je kapitola z jejího pohledu. Ale myslím, že to chápete. Konkrétně to budou: Bran, Knute, Sophia, Rosalie, Erik, Leithe, Bard.... a možná pár dalších, jejichž jména zatím neznáte-dobrá, neznám je ani já, mám v hlavě pouze matnou představu. 

Poslední informace: Psala jsem to už do prvního dílu, ale změnila jsem jména Jacka a Lucka z jednoho prostého důvodu. Jsou to jména anglosaská a jejich nositelé jsou Vikingové. Takže to bylo docela divné. Každopádně-podle toho jak často tohle slovo používám, bude asi mé nejoblíbenější :D-Jacka jsem přejmenovala na Knuta a Luka na Barda. Jenom, abych Vás tím nezmátla. 

Ale poďme už na příběh, protože tohle nikoho nijak zvlášť nezajímá a málokdo to čte :D. Neříkám, že já tyhlety otravné kecy po většinu času nepřeskakuju. :D

Tohle je klasický Vikinský pohřební obřad přeříkávaný lidmi. V čestině zní cca. takto:

Lo, tam vidím svého otce.

Lo, tam vidím svojí matku a bratry a sestry

Lo, tam vidím řadu mých lidí zpátky na začátku.

Lo, oni mi přikazují, abych se k nim připojil v halách Valhally.

Tam, kde byli poraženi tvý nepřítelé.

Tam, kde budou stateční žít věčně.

Neměli bychom pro ně truchlit, ale naopak se radovat, že zemřeli slavnou smrtí. 

Překládala jsem to z němčiny, tak se moc nechechtejte. No co, chtěla jsem to trošku ozvláštnit. Lo je zkratka pro Lodura. 

Bran

Lo, det gjør jeg ser min Far.

Lo, det kan jeg se min mor og.

Mine brødre og mine søstre.

Lo, det ser jeg linje av mitt folk tilbake til begynnelsen.

Lo, vet De kaller meg.

Ded byr meg ta min plass bland dem i haller av Valhalla.

Hvor dine fieder er blitt overvunnet.

Hvor den modige skal leve for alltid.

Vi skal heller ikke sørge, men gleder seg for dem som har dødd strålende død.

Právě jsem zhlédla film o Natashe Kampusch, tak doufejme, že to moc neovlivní knihu. :D

Smutný dav přeříkaval modlitbu k Lodurovi, stvořiteli lidí. Ze štkaní Brana se všem svíralo srdce. Rosalie a Erik ho drželi mezi sebou a objímali zatímco plakal.

Už to byl rok, co Eithe zmizela a od té doby jí nikdo neviděl. Jediné, co po ní zůstalo byl útržek látky z její košile. Jinak vůbec nic! Při jejím hledání pomáhalo celé město, ale dívenka byla k nenalezení. Nezůstala po ní jediná stopa. Po čase to všichni vzdali. Všichni kromě Erika, Rose a Brana. Ti to nikdy nehodlali vzdát.