Klidně by se to mohlo jmenovat "Deník bláznivé fanynky".
Zkrátka, jsou to fakty o mně a z velké části i o moji nejlepší kamarádce souvidející s hudební skupinou The vamps, na kterou máme doslova posedlost.
Příjde mi divný, když svou nejlepší kámošku nazvu ve faktu "kámoška". A jeste k tomu, kdyz tu hraje docela velkou roli. Takže prostě budu psát její jméno. Jmenuje se Maruška a mám ji strašně ráda a taky bych ji tímhle chtěla pozdravit, takže Ahoj:D
Tyhle věci se mi staly tento týden, teda kromě toho 16. faktu, ten asi tak před 2 týdny:)
Enjoy:)
16) Říkám mamce: „Mami, The Vamps mají knihu. Svou vlastní knihu." Ona: „No a co já s tím?" Já: „Já jen, že si ji v budoucnu plánuju koupit. Teď asi ne. Třeba to výjde v češtině." Jenže pak na svůj kanál YouTube vydali to video, kde fanynkám podepisují jejich knihu a já si uvědomila, že ji musím mít. A tak mamce říkám: „Tak jsem si říkala....kdybych si tu knihu koupila v angličtině, mohla bych se v ní zdokonalit a...." Přerušila mě a řekla: „Proboha, tak si ji kup." No tak jsem ji objednala. A víte co? Prej to dostanu k Vánocům. K VÁNOCŮM! Sakra! Vždyť to je děsně dlouhá doba! Pozitivum je, že ušetřím...
17) Seděla jsem s Maruškou u mě v pokoji a někdo zvonil. Absolutně jsem to nevnímala, protože jsem věděla, že mamka půjde otevřít. Potom se u mě v pokoji otevřeli dveře a byla v nich mamka. Opřela se o futro a měla....nevím jak to nazvat....provokativní úsměv? A držela něco v ruce. Něco zabaleného. Došlo mi, že zvonil pošťák. Zprvu jsem se na ní nechápavě dívala a pak mi to došlo. KNÍŽKA! Říkala jsem věci ve smyslu: „Děláš si srandu? Ono už to přišlo? Tak brzo? Pane bože, ta knížka je už tak blízko mě!" Mamka: „Maru? Chceš tu knížku vidět?" Podívala se na mě a řekla: „No já nevím, mě je blbý, abych to viděla dřív jak Monča." Jenže já jsem na ní viděla, že tu knížku vidět chce, tak jsem řekla: „Běž se na ní podívat, já to přežiju." Tak teda šla a já z jídelny slyším: „Pane bože! Ta je úžasná." A já seděla v pokoji a počítala dny do Vánoc. Když přišla zpět do pokoje, vypadala, jako by byla úplně mimo. Potom přišel můj 12-letý brácha a říká mi: „Ta knížka je tak úžasná, že si ji asi koupím taky." Prostě mi dělá naschvály. Každou minutu a vteřinu mi připomíná, že on tu knížku viděl a já ne. HELP! Já to nevydržím. Ta kniha je ve stejném domě jaké já, ale přesto strašně daleko!
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
18) Tento týden byl u nás ve škole učitel z Anglie. Jediný jazyk, který uměl, byla fakticky jen angličtina. Řekl nám, že na příští hodinu si máme vybrat svého oblíbeného zpěváka/zpěvačku/skupinu. Víte, kam tím mířím? Řekla jsem si, že když je ten chlápek z Anglie, The Vamps musí určitě znát. Měli jsme o nich něco říct, pustit od nich nějakou písničku a říct, o čem tak písnička je. Chodil po třídě a každého se zeptal, koho si vybral. Řekla jsem: „The Vamps." A o na to: Oo, fantastic." Odešel a já: „I know." Chápete to? On zná The Vamps. Já toho člověka miluju. Když jsem došla na řadu a byla jsem u tabule řekla jsem: „I have chosen a song called Stolen Moments." On na to: „Great." Já toho člověka vážně miluju! Bohužel jsem to musela pustit na mobilu, protože nám ve třídě nešlo YouTube. Asi mě máte za blázna, ale mě děsně potěšilo, že je zná.
19) Den před tím, než jsem měla ve škole mluvit o The Vamps, tak jsme si s Maruškou psali na messengeru, takový ty věci, že The Vamps znát musí a že jestli ne, odcházím ze třídy. Nebo, že by bylo super bydlet v Manchesteru, měli bychom k nim tak blízko. (Viz. screenshot jako důkaz. A ano, opravdu ji mám uloženou pod jménem, které vidíte. A ona mě jako Monička Simspon. Jo, klidně volejte do blázince:D) Btw. Nenávidím oslovení Monička.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
20) Každý jsme tomu učitelovi měli položit nějakou otázku. Spolužačka se zeptala, kde bydlí a on že v Manchesteru. V hlavě mi proběhlo: „Tam měli koncert The Vamps."
