Pointu videa nahoře se dozvíte v posledním faktu:)
Enjoy:)
171) Dost často se bojím toho, že v den koncertu The Vamps, na který (doufám) jednou půjdu, budu nějakým způsobem nemocná. Když měli koncert v Polsku, tak si pamatuju, že v ten den jsem byla naprosto nefunkční. Bolest v krku, nachlazení....prostě věci, které člověku dokážou zkazit všechno. V těhlech případech já prostě nemám chuť k ničemu. To jsem se pak dokonce ptala sama sebe, jestli bych si to tam dokázala tak užít.
172) Docela se bojím i toho, jak budu vypadat na fotce s nimi...Pokud nějaká bude. Dost o tom začínám přemýšlet od chvíle, když jsem se tento týden nechala na Majálese vyfotit s Pekařem....ta fotka....je děsná. Představte si 4-leté díte, které se dívá na kouzelnou školku...nějak takhle se na té fotce směju. Prostě, směju se tam jak idiot. Něco mi řekl, já se začala smát a podle toho vypadal výsledek. Jestli mi jeden z nich řekne blbé „Hello", dopadne to ještě hůř. Kamarádka, která me fotila, u toho umíra smíchy...děkuju.
173) Jsem v pokoji a volá mě mamka, tak za ní pochopitelně jdu. Sedí u notebooku říká: „Já jsem si chtěla najít tu dobru písničku Wake Up, ale ono mi to nenašlo, dívej." Ve vyhledávači na YouTube měla napsáno: „vamps vejkap." Jako snažila se, to se musí ocenit. Tohle se už stalo docela dávno a schválně jsem to tam teď zkusila napsat...a ono to našlo. YouTube asi sbírá zkušenosti:D
174) Maruška: „Já myslím, že rodiče na ně musí být hodně pyšní." Já: „Já jsem na ně taky pyšná."
175) Už to trvá asi tak měsíc, ale nechtěla jsem to psát, protože jsem se bála, že to bude jen takový výkřik do prázdna a nic z toho nevzejde....učím se hrát na kytaru. Uznávám, že mě inspirovala Maruška. Nikdy by mě to nenapadlo, ale přišli s tím rodiče, kterým jsem říkala o tom, že Maruška na ni hraje. Momentálně mám půjčenou kytaru od strejdy. Naučila jsem se 4 akordy a „umím" hrát Pocity od Tomáše Kluse. Uvozovky proto, že moje prsty prostě ještě nedokážou rychle měnit akordy, takže je to takové s mezerami. A s The Vamps to souvisí takhle: Naši mě vzali do Brna do obchodu s kytarami, že se zatím jen tak koukneme. Přehled o cenách a tak. Žádnou jsme ještě nekupili. Šla jsem tam s tím, že mám představu, jak by ta má kytara měla v budoucnu vypadat. Strašně moc se mi líbí kytara, kterou mám Brad ve videu nahoře. Viděla jsem ho s ní hodně krát a fakt se mi líbí. Zjistila jsem, že jeho kytara stojí asi tak 2 miliony...ne dělám si srandu, chtěla jsem tím říct, že jeho kytara je hodně, hodně drahá. Jeden kluk, který se mě tam ujal a těm kytarám opravdu hodně rozuměl, mi řekl, že ty tmavé kytary patří mezi nejdražší. Pořád dokola mi tam nějaké přinášel, ale mně se nelíbili. A vždycky to vypadalo nějak takhle: On: „Ta se vám taky nelíbí, že?" Já: „Noooo...." On: „To je dobrý, já to na vás poznám." A šel to uklidit. (Ta fotka je trochu rozmazaná, protože když jsem to fotila, tak ten kluk mi zase přinesl nějakou kytaru a tak jsem tím mobilem pohla:D)
Možná jste si všimli, možná ne. Název jsem změnila na "My obsession with The Vamps", protože "...on The Vamps" mi přišlo divný:)
ČTEŠ
My obsession with The Vamps
RandomKlidně by se to mohlo jmenovat "Deník bláznivé fanynky". Zkrátka, jsou to fakty o mně a z velké části i o moji nejlepší kamarádce souvidející s hudební skupinou The vamps, na kterou máme doslova posedlost.