NIALL’SPOV:
Pár dnů po tom, co se stalo na kluzišti jsme se s Lolou vrátili domů. Lola mi sice tvrdila, že je to v pohodě, ale cítil jsem, že je nesvá. Navíc se musí začít připravovat do školy, i když má za týden Vánoční prázdniny. A ještě k tomu musíme příští týden s klukama odjet do LA na finále X Factoru, což Lola ještě neví.
„Tak co, už se těšíš do školy?“ Zeptal jsem se jí se smíchem, když jsme seděli u ní v pokoji na posteli.
„Ještě ty s tím začínej.“ Plácla sebou. „Nejradši bych se zahrabala někam pod zem a nikdy nevylezla.“ Zasmála se.
„A co kdybych tě v pondělí vyzvedl ze školy?“ Nahl jsem se nad ni a políbil ji.
„To zní jako super nápad.“ Vrátila mi polibek a převalila mě na záda. Začali jsme se líbat. Nejprve to bylo takové to nevinné líbání, ale brzo se nám to trošku zvrtlo. Ne že by se mi to nelíbilo, ale přece jenom jsme v domě jejích prarodičů. „Ni.“ Zavzdychala, když jsem ji líbal na krku. Myslím, že znám její slabé místo. Jenom jsem se nad tím pousmál a pokračoval ve své práci. Občas jsem se jí přisál na jedno a to stejné místečko, tak doufám, že se tam objeví aspoň nějaký malinký flíček. Lola mi přejížděla rukama po břichu a občas zajela i níž, ale ne zas tak nízko. Bylo to perfektní, ale je na čase zakročit, aby se to nezvrtlo v něco vážnějšího.
"Lolo, brzdi prosím." Zakuňučel jsem. Ani neví, jak je těžké se při tomhle ovládat. Nejradši bych ji tady opřel o zeď a... No, vždyť víte co myslím. Ale ještě je moc brzo. Nechci aby si myslela, že ji chci jenom kvůli sexu. To vážně ne.
"A co když tě neposlechnu?" Zavrčela mi do ucha.
"Neblbni. Vždyť sou tady lidi." Lehce jsem ji odstrčil.
"Fajn." Odstoupila ode mě. "Co takhle se jít projít?" Zeptala se mě po chvilce. Já s radostí přikývl.
"A co takhle večeře?" Zasmál jsem se. Sice jsme před chvílí dojdli 'sváču' ale já mám ještě hlad.
"Vždyť si před chvilkou jedl." Pousmála se. Já mírně zrudl.
"Já ale nemůžu za to, že mám hlad." Ohradil jsem se. Lola jenom něco zamrmlala a šla se obléct. Trvalo jí to snad půl hodiny, ale co si budeme namlouvat, holkám to vždycky trvá dýl.
***
"Ehm.." Zrovna jsme byli v parku a já měl v plánu Lole říct o Americe. "No.. Víš, chci ti něco říct a doufám, že pojedeš se mnou." Zastavil jsem a poškrábl se na zátylku.
"Nialle, proč se bojím, co z tebe vypadne?" Zasmála se, ale potom hned zvážněla.
"Řekni mi, že se mnou pojedeš. Prosím." Chytil jsem ji za ruku.
"Nejprve mi ale musíš říct, kam pojedu." Dívala se mi do očí.
"Do L.A." Zašeptal jsem a sklopil pohled.
"Ehm.. Tak fajn. Kdy?" Řekla s radostí v hlase.
"Takže se mnou pojedeš?" Ujišťouval sem se.
"Jo, ale musíš mi říct, kdy." Dali jsem se do pohybu.
"No, příští týden." Zvona jsem se na ni podíval. Bohužel, ona má v tu dobu ještě školu.
"Ale co škola? Víš že tam musím. Stačí že s váma pojedu na turné." Zasmála se a hned zvážněla.
"To už nějak zařídíme. Navíc by to byli 2 dny a pak budeš mít prázdniny. Prosím." Podíval jsem se na ni štěněcím pohledem.
"Dobře." Zasmála se. "Ale na oplátku mi koupíš to největší balení Nutelly, které seženeš." Vstyčila ukazováček.
PONDĚLÍ:
Za to, co mám dneska v plánu mě Lola asi zabije, ale při pomyšlení na to, jak trpí ve škole, to prostě musíme s klukama udělat. Domluvili jsme se, že o půl desáté Louis zavolá z telefoní budky blízko její školy na policii s tím, že ve škole se nachází bomba. Ti to budou muaet prošetřit a já věřím, že je už zpátky do školy nepustí.
Ano, já vím, tenhle díl je extra mega krátký, ale já nevím jak dál. Možná taky kvůli tomu, že je 4:51 ráno a já už bych měla mít nejmíň 6 hodin půlnoc. Ale, mám pro vás návrh: jestli tady bude do 18:00 15 hvězdiček a aspoň 4 komentáře, tak se překonám a napíšu vám díl o min. délce 5000 slov ;)
Jo a abych nezapomněla, děkuju za hvězdičky a komentáře <3 Sice na ně nereaguju, ale všechny si čtu a ani netušíte, jakou to udělá člověku radost :)
Takže Hope U Like It a já jdu spát, dobrou :D
