Kapitola 23. - část 4.

738 65 6
                                    

Leželi tam. Přímo předemnou. Ty nejdokonalejší šaty, jaké si může člověk představit. Ty, které jsem včera obdivovala ve výloze. "Děkuju." Řekla jsem po chvíli hypnotizování šatů. Doslova mi tím vyrazil dech. Proto jsem se raději natáhla pro můj dárek pro Nialla.

Luxusní malá černá krabička. Nic co by napovídalo k tomu, co se skrývá uvnitř. Byla jsem celkem nervózní, když ji začal otvírat. Co to melu! Byla jsem podělaná snad až za ušima ze strachu, že se mu nebude můj dárek líbit. Černé Rolex hodinky se třemi ciferníky. Abych se přiznala, vybíral je Sam, protože já neměla vůbec ponětí o tom, co mu koupím.

Když Niall otevřel krabičku, po tváři se mu rozlil úsměv a a mně ze srdce spadl kámen o velikosti sochy na Velikonočním ostrově.

"Páni." Vydechl. "Ty jsou úžasné. Zapneš mi je prosím?"

NIALL'S POV:

S úsměvem na tváři jsem poprosil Lolu, aby mi zapla hodinky. Musím se přiznat, že po podobných jsem se už hodně dlouho díval, ale díky bohu jsem si je nekoupil.

Teď jsem byl na řadě s dárkem zase já. Jednoduchý stříbrný medailonek oválného tvaru s naší fotkou. Viděl jsem, jak se jí v očích zaleskly slzy, ale nedala to na sobě znát. Pak už šlo rozbalování dárků jako po másle. Většinou to byli takově ty blbosti, , co si dávají zamilovaní. Velká zarámovaná fotky od Loly, spodní prádlo odemně (s výběrem mi pomohla Eleanor) a tak..

***

"Nialle!" Zavolala na mě z koupelny.

"Co potřebuješ?" Zeptal jsem se, když jsem se opřel o futra a sledoval každý její pohyb.

"Mohl bys prosím?" Otočila se ke mně zády a prstem ukázala na zip jejích šatů. Jedním dlouhým krokem jsem k ní přistoupil a prstem jí začal přejíždět po boku. Okamžitě jí na odhalené pokožce naběhla husí kůže. Ušklíbl jsem se nad tím, co s ní dělají mé dotyky. Pomalu jsem jí začal rozepínat zip, líbal ji na krku a šeptal jí jak je sexy apod.

Když jsem jí ty šaty konečně rozepl, otočila se na mě a vášnivě mě políbila. Prsty mi zapletla do mých vlasů a zatahala. Zavzdychal jsem do našeho polibku, nacož se na mě přitlačila ještě víc, než předtím. Upřímně, dívím se, že to ještě šlo. Chytl jsem ji pod zadkem a jedním rychlím pohybem jsem ji vysadil na pračku. Své ruce přesunula z mých vlasů pod mé tričko a začala mi přejíždět přes břicho. Na oplátku jsem jí svékl vrchní díl šatů.

Lačně jsem si oblízl rty, protože to byl pohled přímo pro bohy. Během chvilky mé tričko leželo někde v koutě koupelny, tipuju že ve sprchovém koutě a hned ho následovala i její podprsenka. Okamžitě jsem se jí přisál na krk a zanechával znaménka lásky. Pomalu ale jistě jsem se dostal k jejím úžasným ňadrům. Své rty jsem přemístil na její levou bradavku a pravou jsem žmoulil mezi prsty. Slyšet Lolu, jak vzdychá, byl ten nejúžasnější zvuk na světě. Své roztřepané ruce Lola přesunula na můj pásek a nemotorně se jej snažila rozepnout. Musel jsem se nad tím pousmát. Svými rty jsem sem se přesunl zpátky na její krk. Když se konečně doprala s mým páskem, mé kalhoty spadly volně až k mým kotníkům. Sotva jsem z nich vystoupil, cítil jsem její ruku kolem mého penisu. Slastně jsem zaklonil hlavu a z mých pootevřených rtů se vydral vzdech. Jakmile to Lola uslyšela, na její tváři se objevil úškrn.

Z ničeho nic se v ložnici rozezvonil Lolin (to zní divně :D) mobil.

"Neber to," zašeptal jsem, když jsem viděl, že bude chtít seskočit.

"Co když to je důležité?" Otřela své rty o můj ušní lalůček.

"Tak zavolá za chvíli," odpověděl jsem prostě a drsně se přisál na její rty. Má ruka zabloudila pod sukni šatů a razila si cestu přímo k jejímu nejcitlivějšímu místu. Mobil mezitím utichl a já mohl pokračovat ve své práci. Lehce jsem přejel přes tenkou látku tvořenou krajkou a cítil jsem, jak zvlhla. Úžasný to pocit. "Tak vlhká, a jenom díky mně." Zapředl jsem do jejího ucha. Opatrně jsem jí kalhotky, přesněji bílé krajkové tanga svlékl a celou její nohu obsypal motýlími polibky. A kam nedočáhly mé rty, tam dočáhly mé ruce. To by to ale nebyl zákon schválnosti, kdyby se ten zasraný mobil nerozezvonil znovu.

"Musím to vzít." Zasmála se Lol a seskočila z pračky. Naoko naštvaně jsem si natáhly své boxerky a následoval mou mladou slečnu. Opřel jsem se o futra a sledoval jak se prochází u okna a u toho horlivě gestikuluje.

"Stalo se něco?" Lola se začala naštvaně oblékat.

"Můžeš mě prosím odvést domů?" Vyštěkla rozhořčeně. Opatrně jsem kývl hlavou na znamení souhlasu a začal se také oblékat.

Během pár vteřin jsem již seděl za volanten svého bílého SUV s jediním cílem. Dostat Lolu co nejrychleji domů. Ani jsem neměl odvahu vyzvídat, co ji tak naštvalo. Akorát bychom se pohádali. Cesta probíhala v úplném tichu a jako by toho nebylo málo začal padat déšť se sněhem. Když jsem zastavil na příjezdové ceste domu Fergusonů, vyřítila se z auta jak namydlený blesk a nezapoměla u toho hlasitě třísknou dveřmi. To stejné se dělo i u vchodových.

Rozhodl jsem se, že tam radši ještě chvíli zůstanu, kdyby se něco dělo. Jenže z chvíle se stala půl hodině a následně i hodina a já věděl, že je to marné. Zvláštní jak se všechno během pár sekund zvrtne...

Haya ladies!

Po více než měsíci se mi KONEČNĚ vrátil notebook a já vám s radostí přidávám nový díl. Začátek je psaný tak před dvoma týdnama, kdy sem se zázrakem dostala na otcův ntb (na který mám jinak zákaz.. beztak tam má porno :DDD), takže se nedivte, když něco nebude navazovat a tak.

Jinak, moje malá FF má už přes 20K přečtení!!! Jste NEJLEPŠÍ!!! A jako poděkování sem se rozhodla Carousel trošililililinku okořenit :D Také srance co sem tam psala si dlouho nikde nepřečtete (a ani nevíte, jak moc se za to stydim :D). A abych objasnila, proč to je psané z Niallova pohledu to šecko - skoro ve všech FF, co čtu, ať už na Wattpadu či na blogu, jsou psané z pohledu holky, tak sem si řekla, že se prostě odliším a napíšu to z pohledu kluka :D A vznikla tahle sračka :D

A poslední věc - moje první věnování dílu!! Pome to oslavit :D Díl bych chtěla věnovat slečně, co si tady říká niallei, protože mě velmi potěšil (připadám si jako ňáký češtin když to píšu :D) její komentář k mému OZNÁMENÍ (sice sem to smazala, ale snad víš cos psala ;))

Jo, to by bylo asi tak všecko, co sem chtěla a stejně si to nikdo nepřečte, protože vás moje kecy stejně nezajímají, ale je skoro půlnoc a já nemám co dělat, takže tak no.. :D

-R

CarouselKde žijí příběhy. Začni objevovat