6. Pouť

324 26 12
                                    

"Dobré ráno." Řekla jsem klukům, když jsem přišla dolů do kuchyně, kde všichni seděli a čekali, až Liam dovaří palačinky.

"Dobré ráno." Odpověděli mi všichni postupně.

"Kde jsi spala, když si nespala u nás a u Nelly v pokoji, že by u Nialla?" Zaculil se na mě Harry.

"Haha, byla jsem v pokoji pro hosty, protože vaše jak ty říkáš 'live' nehodlám snášet." Zašklebila jsem se na něj.

Kluci se tomu začli samozřejmě smát, ale hned jak jim Liam položil palačinky na stůl, přestala jsem je zajímat.

"Co máme jinak dneska v plánu?" Zeptal se Harry všech.

"Od dvou do čtyř máme zkoušku, jinak nic." odpověděl mu Louis a pak všichni postupně odešli.

V kuchyni jsme zůstali jen s Niallem a společně uklízeli nádobí.

"Nechtěla by si dneska po zkoušce něco podniknout?"

"Klidně, když mi slíbíš, že nepůjde o rande." Odpověděla jsem Niallovi.

"Sice si mi zkazila plány, ale tak můžeme tomu říkat přátelské posezení." Zasmál se Niall, ale hned potom dodal.

"Jasně že nejde o rande, Beth neboj, jsem na tom stejně jako ty, to jen Louis to nemůže furt pochopit."

"Neboj, Nelly je na tom úplně stejně. Myslím že je to hlavně věc nás dvou, ne jejich."

"To máš pravdu Beth, radši jim o tom asi nebudeme říkat co?" Zeptal se Niall s nadějí v hlase a já se smíchem přikývla.

****

"Ty někam hned jdeš Nialle, vždyť teď skončila zkouška." Slyšela jsem, jak se Louis Nialla vyptává.

Podobnému výslechu jsem čelila i já, akorát mě vyslýchala Nelly, ne Louis. S mým štěstím si to Nelly s Louisem řeknou a až se vrátíme, budeme čelit společnému výslechu tady těch dvou Sherlocků.

"No.. jdu se projít." Odpověděl Niall a rychle vyšel z obýváku na chodbu, kde jsem čekala já, doufajíc, že ho nebude Louis sledovat, nebo tak.

"Tak co, přežila jsi to?"

"No.. jestli se za přežití počítá to, že jsem musela poslouchat hodinovou přednášku o tom, jak ještě není čas, najít si někoho nového, protože neustále prý miluju tebe, tak v tom případě ano, přežila jsem. Co ty?" Řekla jsem s neskrývanou ironií v hlase.

"Nápodobně, normálně jestli se někdy rozejdou Nelly s Harrym, tak myslím že Louis a Nelly by tvořili dokonalý pár."

"To jo no."

"Takže kam půjdeme Nialle?"

"Kousek za Londýnem je pouť, co ty na to?"

"Klidně." Zasmála jsem se.

****

Pohled Nialla:
"Vážně se mi nemůže nic stát?" Zeptal jsem se Beth a nervózně jsem stepoval před horskou dráhou.

"Ne Nialle, je to bezpečné, neboj, budu tam s tebou." Zasmála se.

"Tos mě fakt uklidnila." Řekl jsem ironicky a zašklebil jsem se na ni.

Beth mě jen chytla za ruku a táhla k tomu, co prý vypadá 'bezpečně.'

Popíšu vám to, je to hrozně vysoké, hrozně prudké a při pohledu na tu věc, je slovo 'bezpečně' poslední, co mě napadá.

"Nialle, jsi kluk a bojíš se více než já a to jsem holka." Vysmívala se mi Beth.

"Já se nebojím, pch, jen jsem chtěl aby sis připadala statečně." Zalhal jsem.

"Takže tam se mnou půjdeš?" Zaculila se Beth, ups, tak to jsem si minulou větou asi moc nepomohl.

"No tak Beth." Zakňučel jsem s psíma očima.

"Na mě tohle neplatí brouku."

"Chceš snad mít na svědomí život celebrity?"

"Já se ale o svůj život nebojím." Vyplázla na mě jazyk.

"Já myslel můj, ty nejsi celebrita."

"Pchh..., tak za to tam půjdeš se mnou." Řekla zákeřně zrovna, když na nás vyšla řada.

'Připoutejte se prosím' ozvala se nad námi reprobedna.

Po asi dvou minutách jsme se pomalu rozjeli nahoru.

"To není tak hrozné." Šeptal jsem Beth.

"Nialle, víš že se nějak musíme dostat nahoru a až pak pojedem."
"Takže tohle ještě není ono?"

"Ne." Smála se.

Blížili jsme se nahoru a najednou jsem uviděl, že to dál nepokračuje, podíval jsem se dolů a uvědomil si, že ty koleje které vedou přímo dolů jsou naše koleje.

"Three, two, one," ozývalo se z té reprobedny.
"GOO!!" Ozvalo se hlasitě.

Najednou jsem cítil, jak padám dolů. 

Na chvíli jsem se podíval na Beth, která se jen smála a užívala si to, zatím co já začínal cítit dnešní snídani smíchanou s obědem a večeří , která se pomalu, ale jistě razila cestu nahoru. Ne to vydržím, nemůžu se tady přece pozvracet. Naštěstí v ten moment moje utrpení skončilo, protože jsme zastavili.

'Můžete vystoupit.' ozvalo se z reprobedny, které jsem poprvé za dnešní den byl vděčný.

****

Ahoj,
Tak jak si užíváte předvánoční náladu?

Věnováno TimeaHoran, děkuju ti, za ty dokonalé komentáře💞. Pomocí komentářů jsem si tě neskutečně zamilovala 💜 ILY❤.

❤❤❤Gábi❤❤❤

Right Choice / N.H.Kde žijí příběhy. Začni objevovat