Right Choice / N.H.

18. Zase spolu?

Pohled Nelly:
"Nelly nebudou na nás naštvání?" Strachoval se Louis.

"Asi jo, ale pak je to přejde."

"Jak můžeš být tak klidná?" Vyšiloval.

"Já nevím, jak ty se můžeš ze všeho tak stresovat?"

"Napiš prosím tě tomu Niallovi a já zavolám Beth." Pobídla jsem ho.

Louis: Nialle nechceš jít dneska ven?
Niall: Promiň, ale dneska ani ne.
Louis: Neblbni, pojď, půjdeme do Nando's
Niall: Tak jo, v kolik?
Louis: Za dvacet minut? Budu čekat před Sturbucksem
Niall: Ok, budu tam

"Já se fakt bojím, že mě zabije." Opakoval Louis.

Já mezitím zavolala Beth a domluvila, aby byla za dvacet minut u Starbucksu, stejně jako Naill, o kterém jsem jí samozřejmě nic neřekla.

Pohled Nialla:
Čekal jsem před Sturbucksem, už asi pět minut. Skoro nikdo se tu neprocházel, Sturbucks už byl zavřený, tak nevím, proč tu Louis chtěl.

Čekal jsem ještě pár minut, a pak jsem uviděl Beth, byla tu sice tma, ale ji bych poznal kdekoliv a kdykoliv, šla přímo ke mně.

"A-ahoj." vykoktal jsem ze sebe.

"Ahoj, co tu dě-děláš?"

"No, já tady čekám na Louise." Odpověděl jsem.

"Já na Nelly." Odpověděla a mně vše došlo. Soudě podle jejího výrazu, Beth taky.

"Myslím, že ani jeden z nich nepřijde." řekla se smíchem.

"Taky myslím." Usoudil jsem.

"Víš, chtěl bych se ti omluvit, už nikdy se s tebou rozejít nechci, miluju tě a chci aby každý věděl, že jsi moje." Řekl.

"Dobře, ať to bude jakkoliv, miluju tě Ni." Řekla a já se musel uculit nad tou přezdívkou.

"Můžu tě políbit?" Zeptal jsem se.

"Jestli ti nebude vadit, že to bude další den v novinách." Řekla a zkousla si spodní ret.

"Když to nebude vadit tobě." Řekl jsem a mezera mezi námi byla stále menší.

Konečně jsme tu vzdálenost překonali a naše rty byly spojeny v jedny.

"Tak co chceš dělat?" Zeptal jsem se Beth.

"Nevím, mohli by jsme si jen tak sednout a povídat si."

"Dobře, o čem by sis chtěla povídat?"

"Nevím." Odpověděla.

"Chtěla by jsi někdy malého Niallíka, nebo Bethinku?" Zeptal jsem se Beth.

Vypadala dost zaskočeně, asi nebyl nejlepší nápad na ni vyvalit takovou otázku hned potom, co jsme se usmířili.

"No, chtěla ale ne hned, ty?" Řekla po chvíli váhání.

"Chtěl, neříkám že hned teď, ale někdy určitě." Uznal jsem.

"Koupili by jsme si dům, vzali by jsme se, a potom by jsme jen poslouchali malé cupitání nožiček." Zasnil jsem se.

"Páni, nikdy mě nenapadlo, že jsi uvažoval o dítěti." Culila se Beth, jak měsíček na hnoji.

"Beth, víš, chtěl bych ti říct, že jsi to nejlepší co mě kdy potkalo. Vím že nejsem dokonalý, ale když jsem s tebou, vše dokonalé je. Zasloužíš si kluka, který se s tebou nebude hádat, bude pro tebe dělat vše, bude na tebe mít mnohem více času a nemít furt nějaké zkoušky s kapelou, kdo bude bydlet jen s tebou a ne dalšími třemi kluky a jednou holkou, kdo ti dá pocit domova a pocit toho, že jsi dokonalá, protože pro mě jsi. Tohle vše chci, abys cítila se mnou a chci aby jsi věděla, že udělám vše pro to, aby to tak bylo. Miluju tě Beth." Dořekl jsem svůj dlouhý monolog a pozoroval jsem jak se na mě Beth s úžasem dívá a její oči se plní slzami.

"Já tě taky miluju Ni. Dáváš mi pocit domova a v mých očích jsi úžasný, baví mě bydlet se všemi, s kým bydlíme, je to zábavné a jedinečné. Nezasloužím si nikoho lepšího, protože nikdo lepší než ty pro mě není. Miluji tě a ani nevíš jak moc." Řekla a já se nezmohl na nic víc než na obejmutí a následný polibek.

****

Ahoj ❤
Trochu slabší díl dneska. Omlouvám se, ale teď budou nejspíše trochu pomalejší aktualizace, protože nestíhám kvůli škole.

Věnováno Vallisis💕.