Right Choice / N.H.

21. Příjezd do Irska

Už zítra odjíždíme do Irska, docela se tam těším, Niallovi rodiče i sourozence miluju, dlouho jsem je neviděla, ale trochu se bojím, že mě nepřijmou úplně s otevřenou náručí potom, co jsem se s Niallem tehdy rozešla.

"Nad čím přemýšlíš?" Vytrhl mě z transu Niall.

"Nad ničím zlato."

"Neboj, naši tě milujou, vždyť to víš." On snad čte myšlenky nebo co?!

"I přes to, že jsme se předtím nerozešli úplně v dobrém?"

"Ano, tebe nejde jinak než milovat."

"Dobře, děkuji Ni." Řekla jsem a cítila jak rudnu.

"Beth nejdeme se nasnídat?" Zeptal se po chvíli ticha Niall.

"Jasně." Smála jsem se.

"Zlato dneska si musíme zabalit, zítra brzy ráno odlétáme." Řekl Niall, když jsem mu podávala snídani.

"Dobře, na jak dlouho tam vlastně letíme?"

"Na pět dní." Řekl vesele a dál se ládoval snídaní.

____________

"Sluší ti to Beth." Složil mi Niall kompliment, když donesl kufry do auta a sedl si vedle mě.

"Nialle, je asi pět hodin ráno, jsem nevyspaná a nenamalovaná, na sobě mám tepláky a volné triko."

"To nevadí, ty vypadáš úžasně ve všem." Pronesl.

"Miluju tě Ni." Řekla jsem a uculila se u toho.

"Já tebe taky Beth."

Vážně jsem bez něj dokázala rok žít? Teď bych s ním pomalu chodila i na záchod, opravdu nechápu jak jsem ten rok vydržela.

Nikdo mi neříkal, jak mi to nenamalované sluší,jak miluje můj smích, jak miluje mě.

"Nad čím přemýšlíš?" Zeptal se mě po chvíli ticha Niall.

"Nad tebou, ty?" Zeptala jsem se ho.

"Nad tím že mám hlad."

"Hej! Měl si říct, že přemýšlíš nade mnou." Okřikla jsem ho ze srandy.

"Teda, nad tebou." Řekl a pak potichu dodal
"A nad jídlem."

"Hej, Horane! Já to slyšela."

"Beth vstávej, už jsme v Irsku." Budil mě Niall a cloumal mi s ramenem.

"Co? Jo, dobře." Řekla jsem poněkud zmateně a vyšla z letadla.

"Těšíš se?"

"Ano, ale bojím se tvojich rodičů."

"Zlato, nemáš čeho, věř mi." Utěšoval mě můj blonďáček.

"Dobře."

"Naši nás budou čekat doma." Dodal s úsměvem.

______________

"Nialle!" Vykřikla Niallova mamka a objala ho.

"Konečně jsi přijel!" Dodala a znovu si ho přimáčkla k sobě.

Postupně se s s ním přivítala celá rodina.

"Beth, moc ráda tě zase vidím."

"Děkuji, já vás taky." Řekla jsem a nad oslovením jsem chvilku váhala, dříve jsme si tykaly, ale nebyla jsem si jista, zda je to vhodné potom všem.

"Zlato proč mi vykáš, vždyť jsme si tykaly." Usmála se na mě a přitáhla si mě do objetí, to později udělal i zbytek rodiny.

Chvíli jsme si ještě povídali s celou rodinou a pak si šli společně s Niallem vybalit.

Poté nás Maura zavolala na večeři.

"Jsem ráda, že je Niall po roce zase šťastný, nebylo od něj hezké, se s tebou jen tak rozejít." Řekla a já málem vyplivla sousto, které jsem měla v puse.

Jen jsem se nechápavě podívala na Nialla a ten se jen uculil.

"Děkuju moc, lepší lasagne jsem snad nejedla." Poděkovala jsem za večeři Mauře.

"Určitě děláš lepší."

"Promiň mami, ale jsme po letu unavení, asi si už půjdeme lehnout." Přerušil nás Niall a já se s přáním dobré noci vydala do pokoje společně s Niallem.

"Ty jsi neřekl rodičům jak jsme se rozešli?"

"No.."

"Co jsi jim řekl Nialle?" Řekla jsem rázně.

"Že jsem se s tebou rozešel já." Přiznal.

"A proč? Vždyť víš, že to já jsem to ukončila."

"Já vím, neřeš to ano?" Řekl a políbil mě.

"Fajn."

"Beth nedělej uraženou."

"Co když jsem uražená?" Hrála jsem dál svou hru.

"Tak to bych ti asi zítra neudělal snídani."

"Chtěl si říct, že já bych ti ji neudělala, ty jsi mi nikdy snídani nedělal."

"Ty fakt zkazíš všechnu romantiku." Řekl a začal se smát.

"Já?"

"Jo ty." Řekl s kamenným výrazem, který mu však dlouho nevydržel, protože chvíli na to se začal smát.

****

Ahoj❤
Tak dnešní díl je z Irska, tak snad se vám bude líbit❤.

Věnováno natula53❤, děkuju ti za vše!❤