Right Choice / N.H.

31. Komplikace

After seven months:
"Asi už je pozdě, najít náhradní matku že?" Podívala jsem se nervózně na Nialla, ten se jen smál.

"Zlato,to asi je." Pořád se smál.

Naposledy jsem zatlačila a pak jsem myslela, že už to znovu nedám a umřu tady na vyčerpanost.

Najednou jsem ale uslyšela dětský pláč, pláč, patřící mému malému miminku.

"Bože ta je nádherná." Řekl Ni, když to malé stvoření viděl.

"Ano je."

"Po tobě lásko, jsi ta nejkrásnější a nejdokonalejší dívka na světě, ale teď už se o tuto příčku musíš dělit i s touto malou princeznou." Řekl Niall.

Z očí mu stékaly slzy, ano, Niall Horan opravdu brečel. Nesnažil se to ani skrýt.

Kdybych nebyla tak vyčerpaná, brečela bych taky, ale prostě to nezvládnu.

Najednou se mi začalo stmívat před očima. Jakoby bych padala, přestože jsem ležela.

"Sestřičko, mně asi není nějak dobře." Chytla jsem nejbližší sestřičku za ruku.

"Doktore?" Křikla poněkud zmateně.

"Paní se nějak neudělalo dobře." Oznámila mu a doktor na mě začal ihned mluvit.

"Slyšíte mě?" Ptal se, já nebyla schopna odpovědět a najednou jsem zavřela oči, nešlo mi je otevřít, byly tak těžké.

"Sestro, zavolejte dalšího doktora!" To bylo to poslední, co jsem slyšela.

Pohled Nialla:
'Ta malá princezna je nádherná! Nádherná po mamince a po tatínkovi to bude žroutík.' Říkal jsem si, ani jsem nevnímal okolní dění, až najednou přiběhl doktor a za ním sestra, ihned jsem vstal a hrnul se k Beth, sestřička mě však rychle zastavila a posadila zpět na židli.

"Sestro, zavolejte dalšího doktora!" Křikl doktor a ve mně v tu chvíli hrklo.

"Pane Horane, je mi líto, ale musíte jít ven, sestro odveďte ho i s dítětem a postarejte se o něj." Nakázal doktor.

"Co jí je!?" Stihl jsem ještě říct, odpověď my však daná nebyla.

"Tady se posaďte, chcete čaj nebo něco?" Zeptala se mě sestra mile, avšak to mě v tuto chvíli tak vytáčelo.

"Svoji přítelkyni!" Prskl jsem.
"Promiňte slečno, jsem jen rozrušený." Dodal jsem rychle s omluvou.

"V pořádku, naprosto vás chápu."

"Víte co? Ten čaj bych si dal." Usmál jsem se na ni křečovitě, protože jinaknse teď smát nedokážu.

"Dobře, hned ho donesu."

O chvíli později už byla zpět s čajem.

"Děkuji."

"Nevíte co se stalo?" Zeptal jsem se sklesle.

"To nevím, ale u porodu se to občas stává, nejspíš to bude jen vyčerpanost a slečna asi omdlela." Oznámila mi.

"Dobře, děkuji, za jak dlouho mě za Beth pustíte?"

"Za pár minut snad." Usmála se na mě a já si alespoň částečně oddychnul.

****

Ahoj❤
Dneska tady je trochou kratší díl, tak snad se nezlobíte🙂.

Věnováno Smiley_Girl_Bad_Girl, která mě neskutečně podporuje ❤, zlato, naše chaty jsou nejlepší😂😍💦.