Neobyčejná ✔

"Emily" Vstávej, jinak přijdeš pozdě do školy!" Křikla na mě máma. "No jo, už vstávám." I když jsem ležela ještě 10 minut, pak jsem se nakonec vykopala z postele, oblékla, učesala a šla jsem dolů na snídani. "Nestíháš!" Křikl na mě můj mladší bráška Jonah a vyplázl na mě jazyk. "Já stíhám vždycky" a taky jsem na něj vyplázla jazyk, i když jsem většinou přišla do školy po zvonění. "Chceš odvét, nebo pro tebe někdo přijde?" Zeptala se mě máma. "Měl by pro mě přijít Jack." Jack byl můj nejlepší kamarád už od školky, to on mě naučil na skatu a naučil ě i hrát fotbal. Někdo zazvonil a mamka tam šla. "Em? Už je tu Jack, pohni!" Rychle jsem vypila moje ranní kafe, sebrala tašku a běžela za Jackem. "No ahoj, to ti to trvalo!" řekla jsem mu a objala jsem ho. "No jo, prosím tě" řekl a zasmál se. Tak my jdeme "Čau mami a Jo" Jo jsem řikala mýmu bráchovi. "Ahoj a dávejte bacha na auta!" Křikla mamka a zabouchla dveře. Jako vždycky jsme jeli na skatech.

"Ale, ale Mansonová, zase pozdě!" Křikl na mě učitel. "Omlouvám se pane učiteli, zaspala jsem" odpověděla jsem mu a šla si sednout. Seděla jsem s mojí bývalou nejlepší kámoškou, egh, nesnášim jí. "Jak jinak, že?" Řekl učitel a zasmál se, vlastně celá třída se začala smát.

Po škole jsem čekala na Jacka, už měl půl hodiny zpoždění. "Ahoj Em" a usmál se sladkym úsměvěm, "No nazdar, kde jsi byl?" Zeptala jsem se ho a zasmála se. "Kde myslíš? Na fotbale." Neodpověděla jsem mu, protože jsem se naštvala. Vždycky jsme chodili na fotbal spolu. Po cestě domů jsme jeli kolem parku a Jack se zastavil. "Co se děje, proč stojíš?" Nechápavě sem se ho zeptala. "Pojď sem" řekl mi. Samozřejmě jsem tam šla. "No, co je?" Zeptala jsem se. "Víš, že jsi ta nejlepší kamarádka na světě?" Usmál se a dal mi pusu na tvář. "Ne, nevim" Zasmála jsem se a vyplázla na něj jazyk. "Jsi ta nejslepší kamarádka na světě, teď už to víš" Usmál se. "Ale no tak bráško, cos provedl?" Zvedla jsem obočí a podívala jsem se na něj. "Vlatně to, že mě asi zabiješ" zasmál se, ale sklonil hlavu. "Jacku Russle, co jsi provedl?" Zeptala jsem se ho "naštvaně". "Řekl jsem Colovi, že se ti, ehm. no, že se ti líbí" "Děláš si ze mě prdel?" Jack naštěstí věděl jen, že se mi líbí, ale já ho už takový tři roky miluju. "Ne, nedělám, promiň ujelo mi to" Koukl se na mě psím pohledem. "A co ti řekl?" "No, že se mu taky líbíš, no prej víc než to, ale bojí se ti to říct" Řekl a usmál se. "No jasně, to ti tak věřim, určitě se mi vysměje" Řekla jsem a naskočila na skate, jela jsem domů. Jack mě rychle dojel. "To mi vážně nevěříš? Prý s tebou chce jít ven." "Stejně kecáš" řekla jsem mu. Mlčky jsme dojeli až k našemu domu a rozloučili se. "Tak zejra, ok?" zeptala jsem se ho. "To je snad jasný ne? Pa" Odpověděl a odjel. Vyštrachala jsem klíče a odemkla- nikdo nebyl doma. Šla jsem nahoru do pokoje a zapla notebook. Šla jsem na facebook a přišla mi zpráva od Cola "Ahoj:) Nechtěla bys zítra ven? Třeba do kavárny, jestli chceš." když jsem si přečetla, pomyslela jsem si, že se mi to jenom zdá, ale nezdálo. "Ahoj, klidně:)" odpověděla jsem. "Počkám na tebe před školou, ok?" Přemýšlela jsem jak to, že o mě má najednou zájem, ale odpověděla jsem mu "Ok". Zavřela jsem notebok a šla se vysprchovat. Když jsem se vysmrchovala, vzala jsem si vytahaný tričko ve kterém spím a lehla si do postele i když bylo jen kolem pátý hodiny, ale byla jsem dost utahaná, takže jsem usla.

No, tak tady je první část, snad to bude někdo číst))