25. část

3.9K 205 9
                                    

Alex

Došel jsem do obýváku za ostatními, sedl jsem si na sedačku, napil se jablečnýho džusu a polkl. Vytáhl jsem z kapsy telefon, zapl wifi, která se mi už automaticky připojila a zapl jsem messenger.

Ali: Axi, já, bojím se. 

Já: Není čeho.

Ali: Mám pocit, že tu někdo je.

Já: Není to JEN pocit?

Ali: Ne, někoho tu slyšim.

Já: Fajn. 

"Sss, Em?" Šeptl jsem na ni. 

"Jo?" 

"Hodíš mě k Ali, prosím?" Udělal jsem psí očka, která nejspíš zabrala.

"Mazej do auta." Uchechtla se a my vstali ze sedačky.

"Kam jdete?!" Zeptal se Cole vážnějším hlasem.

"Potřebuju na chvíli k Ali." Usmál jsem se a šel do auta. 

V kapse mi zabzučel mobil. Byla to zpráva od Ali. "Co fajn?"  Odepsal jsem. "Počkej chvilku." A mobil jsem schoval do kapsy. 

"Mám tu počkat?" Zeptala se Em když jsme dorazili na místo.

"Asi jo, díky." Dal jsem jí pusu na tvář a vylezl jsem z auta.

Otevřel jsem vrátka a šel k baráku. Zazvonil jsem. Čekal jsem asi 5 minut, niko nevycházel. Zazvonil jsem ještě jednou a dveře se konečně otevřely. Z nich vylítla Ali a skočila mi do náruče. 

"Fakt se bojím, díky, že tu jsi." Dala mi pusu a pozvala mě dovnitř. 

"Kde si co slyšela?" Odmlčel jsem se. 

"V kuchyni a obýváku." 

"Nemohla to být kočka?" Zvedl jsem obočí.

"Nemáme kočku." Fňukla. 

Šel jsem se kouknout do obýváku, nikde nikdo, tak jsem šel do kuchyně a tady je ten problém. Je to asi kočka od sousedů. 

"Ali!" Křikl jsem. 

"Co? Našel jsi ho?" Vytrašeně přišla do kuchyně. Vypadala, že se složí, když jsem držel v ruce tu kočku. 

"Prosím tady je ten škůdce." Usmál jsem se a objal jsem ji. 

"Já se fakt zbláznim!" Utřela si slzy a začala se smát. "Ty, Alexi?" Zeptala se, když se smát přestala. 

"No?" Usmál jsem se na ní a koukl jí do očí.

"Táta je přes noc v práci, nechtěl bys tu přespat?" 

"A mámě to vadit nebude?" Uchechtl jsem se. 

"Má tě ráda." Usmála se na mě a koukla na mě jejíma nádherně modrýma očkama. 

"Zeptám se Em." Dal jsem jí pusu na tvář a šel jsem k autu. 

"Emily?" Zaťukal jsem na okýnko.

"No?" Otevřela okýnko.

"Můžu tu přespat?" 

"Dneska ne. Jsme domluvený s Jackem a Sally." 

"Ale stejně se budete bavit jen vy a já vudu je dřepět." Udělal jsem puppy eyes.

"Alexi, dneska prostě ne! Běž se rozloučit s Alison, pojedeme k nám, vememe naše nějaký věci a vezmeš si notebook." Zatvářila se vážně, tak jsem jí raději poslechl.

Neobyčejná ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat