Neobyčejná ✔

Útěk

"Ale no tak, Emily.. To bys neudělala!" řekl mi Jack, se kterým jsem mluvila už asi půl hodiny. "To jsi vážně myslíš jo? Myslíš, že bych nedokázala zdrhnout?" zeptala jsem se ho, i když vím, že bych neodkázala, vzpomněla jsem si na ty palačinky, co jsem si přinesla, tak jsem si je namazala marmeládou, kterou jsem si taky přinesla a mezitím jsem poslouchala, jak se mi to všechno snaží Jack vyvrátit, jenže už mě to nebavilo poslouchat, tak jsem chtěla změnit téma. "Hele Jacku, kašli na to, vyřešíme to zejtra ráno, nebo na zápase, to je fuk, ok? Jo a jinak, jim palačinky, dáš si?" řekla jsem mu to schválně, vim, jak je miluje, hehe, musim ho nějak potrápit ne? "Ty máš zase palačinky? A s čim? Můžu přijít?" "Najednou chceš přijít jo? No to víš, že jo, tss! No, ale kdybych ráno stíhala tak bych je mohla udělat, ale prosimtě, jestli mě ráno vyzvedneš, připomeň mi kopačky a dres, jinak si fakt nezahraju" jelikož bylo pár dní před velkýma prázdninama, tak tohle byl poslední zápas v sezóně a já už si potřebuju zahrát, jenže prej moc nechodim na tréninky.. nebyla jsem tam jednou.. Ale tak uvidíme, jestli mě trenér nasadí."No tak pro palačinky cokoliv, to je přeci jasný!" odpověděl mi Jack a zasmál se, čekala jsem, že by klidně přišel jenom kvůli těm palačinkám, vždyť je to přeci Jack. Koukla jsem se na hodiny, bylo asi osm hodin, Jack už musel jít, tak jsem to položila a jelikož jsem měla žízeň šla jsem si do kuchyně pro nějaké pitá, ale byla tam máma.. Rychle jsem zvala pití a běžela nahoru a máma běžela zamnou, takže jsem se zamkla, protože s ní prostě nechci mluvit. Převlékla jsem se do pyžama a sedla k notebooku, zapla facebook a psala si s Colem. Asi do jedný ráno, vypla jsem notebook a šla spát.

Ráno jsem se vzbudila v půl sedmý, takže jsem měla dost času. Rozčesala jsem si mé blonďaté vlasy, vyžehlila si je a nechala rozpuštěné, abych zakryla cucfleky na krku, vyčistila jsem si zuby a jelikož mám rovnátka tak mi to trvalo asi 10minut, šla jsem zpátky do pokoje, oblékla se, vzala si věci na fotbal a šla dolů, jenže když jsem šla po schodech slyšela jsem z kuchyně dva hlasy.. jeden byl mámy, ale ten druhej.. TÁTY. Nechtěla jsem vidět ani jednoho, asi se dali zase k sobě, fakt "ůžasný". No mlčky jsem šla dolů, do kuchyně a udělala jsem si kafe. Máma s tátou na mě asi mluvili, nevim, nevnímala jsem je. Vzala jsem si kafe a croassant a šla do obýváku, kde seděl Jo a koukal na pohádky. "Jak dlouho tu je?" pošeptala jsem mu, protože nechci, aby si mysleli, že mě zajímají, nebo tak něco. "Já tu jsem asi hodinu a Ron (táta, Jo mu jinak neřiká, protože pro něj to táta neni) asi tak 30minut." už jsem mu neodpověděla, dopila kafe, dojedla croassant, umyla jsem hrníček, vzala tašku na fotbal, batoh, skate a jela jsem za Jackem, teda ne úplně. V půli cesty mě zastavil Cole, respektive Cole v autě. "Bože, co to tu děláš? Ty máš aouto? Odkdy?" Vyhrkla jsem na něj, jen tak na mě koukal a smál se, pak vystoupil, objal mě, dal mi pusu a zeptal se kam jedu.. "No.. za Jackem" usmála jsem se na něj, ale on už se moc nesmál."Jack? Jack? Co s nim máš?" ustaraně se zeptal, vypadal smutně. "Klid, Cole, klid! Je to nejlepší kamarád.. od mala. Nic s nim nemám, miluju jenom tebe! A s Jackem jezdíme do školy." zakroutil hlavou, asi se naštval, že jsem mu to neřekla.. řekl mi ať nastoipim do auta. Nastoupila jsem a Cole se mě zepta, kde Jack bydlí, řekla jsem mu to a jeli jsme tam. Jack zrovna vyšel z domu a divil se čí je to auto, vystoupila jsem a řekla, že Cole mě zastavil v půli cesty atd., atd.

"No tak dělej, pískej to! To byl jasnej faul!" ano, to byl náš trenér. Rád se rozčiluje, teda nám to přijde. "Mansonová, dělej rozběhej se, jdeš střídat!" křikl na mě. Wohouuuuuuuu, konečně si zahraju! Rozběhala jsem se a trenér mě vyměnil za Jacka, který měl vymklý kotník po faulu. "Russle, jsi celej?" křikl trenér na Jacka, když jsem se s ním vyměnila.
(Tím fotbalem vás nebudu do podrobna zatěžovat)

Když jsem šla domů, modlila jsem se aby tam už táta nebyl, odemkla jsem což znamenalo, že nikdo nebyl doma. Bylo sedm, takže fakt netušim, kde lítaj, ale to je fuk. Napustila jsem si opět vanu a vzala si sebou notebook, který jsem položila na stolek vedle vany.

Vylezla jsem asi po hodině a to už jsem slyšela, že jsou doma, měla jsem hlad, tak jsem šla dolů si něco vzít a koho jsem tam potkala? Mámu s tátou jak se cucaj, úúúžasný. Vzala jsem velkou bagetu, namazala jí máslem a obložila ji šunkou, sýrem a zeleninou, vzala talíř, pití a šla zase do pokoje, ano ještě furt je ignoruju. Došlo mi, že ten už jen tak neodejde, ale jak jsem řekla v jednom baráku s nim nebudu. Vzala jsem si nějakou velkou tašku a sbalila si pár věcí na sebe, notebook, nabíječky, kosmetiku a tak. Mezitím sem snědla bagetu, vzala si bundu, boty, skate, mobil, sluchátka, klíče a tašku. Slyšela jsem ticho, takže šli asi všichni spát, tak jsem potichu sešla schody a odešla. Ještě jsem přemýšlela jestli k Jackovi, nebo ke Colovi, ale jelikož jsem potřebovala lásku rozhodla jsem se, že pujdu ke Colovi, ale ještě jsem mu zavolala, aby o tom věděl, byl rád, že k němu chci, tak jsem šla(jela).

Když jsem k němu dojela, čekal už venku, šli jsme dovnitř, uvařil nám kafe a šli jsme si sednout do obýváku. "Tak spusť" koukl na mě svýma dokonaýma očima. "No, o tátovi jsem ti už řikala, že jo? No, máma ví, že ho nenávidim a řekla jsem, že jestli se k němu vrátí, tak, že prostě uteču, takže už chápeš, proč jsem tu?" řekla jsem a sklonila hlavu. Cole mě hned objal. "To bude v pořádku, můžeš tu být jak dlouho chceš, bydlim jen s bráchou a jemu je to jedno,hm?" je sladkej. "Děkuju moc, miluju tě." Napila jsem se kafe, bylo výborný, byla jsem unavená, což na mě Cole viděl, dalmi ručník a nasměroval do koupelny, jen jsem se vysprchovala, vzala si své vytahané tričko a šla zpátky do obýváku, kde seděl Cole a něco tam dělal. "Co děláš?" zeptala jsem se ho a on se asi leknul, protože trochu nadskočil. "Něco ti vyrábím, tak sem nechoď." Bože, co asi vyrábí? "A co je to?" Jsem hrozně netrpělivej člověk, takže jsem se prostě zeptat musela. Cole ke mě přišel, řekl mi ať zavřu oči a nastavim ruku, udělala jsem to a na prst mi nasadil prstýnek. "Lásko, už můžeš." Otevřela jsem oči a viděla ten prstýnek. "Co to znamená?" Řekla jsem nejistě, protože je mi jenom 17 a jsem mladá na vdávání. "Prstýnek.. Z lásky." Řekl a políbil mě.

Tak další část. Dneska je asi jediná, ještě nevím))
Snad se bude líbit^__^