Alex.

6.2K 294 2
                                    

Já jsem si samozřejmě dala mojí milovanou Hawaii, Cole si dal Pollo, Jack Mozzarelu, Sally Prosciutto a Lolly Šunkovou. Nějak jsem se rozjedla, musim někdy skočit do posilky. Jentak jsme seděli v pizzérii a krafali. Když jsme dojedli pizzu, dali jsme si kafe. Čekali jsme než nám přinesou kafe a mezitím jsme si povídali, ale vyrušil náš nějaký kluk, přišel za Lolly, dal jí pusu a sedl si k ní. Pak si zase stoupl. "Ahoj, já jsem Marcus." Řekl a podal nám všem ruku. "Emily." Řekla jsem a usmála se. Číšník nám přinesl kafe. "Pro vás také jedno?" Zeptal se číšník Marcuse. "Nene, já si dám malý pivo, jestli vám to teda nevadí." Řekl a podíval se na nás. "Vůbec, klidně si dej." Řekli jsme mu. 
"Tak nám o sobě něco řekni." Řekl Jack a koukl se na Marca. "Takže jsem Marcus, chodim na vedlejší střední a chodim tady s Loll." Řekl a políbil Lolly. "Počkej Lolly, vždyť jsi mi řikala, že kluka nemáš." Podívala jsem se tázavě na Lolly, ale zasmála se. "No, ono to bylo mezi náma zrovna takový mezi, takže jsem o tom s nikim nechtěla mluvit, promiň." Řekla a napila se kafe. 

Seděli jsme tam tak tři hodiny a když jsme přišli domů, bylo asi půl šestý. Alex se v klidu koukal na televizi a jedl pizzu. "Ahoj, jak to, že máš pizzu?" Zeptala jsem se ho a sundala jsem si boty. "Objednal jsem si ji, nevadí?" Koukl na mě psím pohledem. "Nene." Usmála jsem se. "Chceš?" Zeptal se, zvedl krabici s pizzou a strkal mi ji pod nos. "Nene, jen si jí sněz." Byla jsem ještě přecpaná z tý pizzerie. Šla jsem do koupelny, osprchovala se a umyla vlasy, které jsem si zapletla do copu, odmalovala jsem se a šla do obýváku. Sedla jsem si do tureckého sedu a hodila přes sebe deku. Dávali nějakou kriminálku, tak jsem se na ni koukala. Pak jsem si šla udělat čaj. Nějakej ovocnej to byl. Vzala jsem si svůj čajový hrníček a šla zpět na sedačku. Ale když jsem šla do obýváku, předemnou běžel Alex, který do mě strčil a já vylila ten čaj na zem. "Do prdele, Alexi! Dávej prosimtě pozor!" Řekla jsem naštvaně, položila hrníček na stůl a šla pro hadr. "Promiň Em, já jsem nechtěl." Řekl a utekl do pokoje. "Alexii.." Křikla jsem na něj. Šla jsem vytřít tu kaluž a udělala jsem si další čaj, který jsem tentokrát nevylila "Cole, co je s Alexem? Strkl do mě, já vylila čaj a řekla jsem mu ať si dává pozor a on s brekem utekl do pokoje." Řekla jsem smutně a zklopila hlavu. "Em, klid. On je hrozně citlivej, skočim za nim." Zvedl mi bradu, dal mi pusu a šel za Alexem. Šla jsem rychle za ním. "Alexi. Dělej, otevři!" Klepal na dveře. "Alex jen odemkl a zase zalezl. Vlítla jsem tam. "Alexi, to neber vážně, jenom jsem se vylekala, vždyť ses mohl spálit. Nechtěla jsem na tebe křičet." Řekla jsem mu a pohladila jsem ho potváři. Mlčel a schoval se pod peřinu. Cole mi řekl ať počkám venku. Tak jsem šla za dveře a stála za nima. Slyšela jsem: "Alexi, neblbni. Vzpomeň si na to co ti řekl táta. Vždycky, když ti bude smutno, vezmi si fotku mámy a přitlač si ji k srdci a nezapomeň, že ona tu bude vždycky s tebou." Bylo ticho. "No tak, Alexi." Slyšela jsem šustění peřiny a brekot. "Já, ale tu mámy fotku ztratil." Řekl. "Tak počkej." Řekl Cole a najednou se otevřeli dveře. "Můžu?" Zeptala jsem se ho. "Jasně." Řekl, usmál se jedním koutkem a zmizel v ložnici. Vešla jsem do pokoje a Alex se mi hned vrhl kolem krku. "Promiň Em. Mrzí mě to." Objala jsem ho, pořádně a pevně. "Alexi, to je v pohodě, už jsem ti to řekla, jen si musíš dávat pozor, ok?" Řekla jsem usmála se na něj a dala mu pusu na tvář. Už si přijdu jak jeho máma. 

Celým vyčerpáním jsem usla v obýváku na gauči, kde jsem se také vzbudila, byl čtvrtek a mě došlo, že jsem dlouho nebyla na fotbale, tak že bych tam dneska šla. Vstala jsem přepletla si cop, abych ho neměla rozcuchaný a oblékla jsem se. Nachystala jsem snídani, pak jsem se nasnídala sama, vzbudila kluky a šla jsem do školy, šla jsem dřív, abych skočila za trenérem a domluvila se s nim.

"Mansonová se sádrou pujdeš težjo hrát." Řekl trenér a ukázal na mojí ruku. Úplně jsem na tu sádru zapomněla. "Ale notak, trenére, budu si dávat bacha." Řekla jsem a udělala na něj "prosící výraz". "Mansonová, promiň, ale tentokrát ne. Nikdy jsem nikoho nenasadil se sádrou, to bych musel bejt úplně blbej. Taky, že mě poslal domů a ´já si nezahrála. Vzpomněla jsem si, že mám jít zítra na kontrolu s tou rukou, jelikož to byla lehká zlomenina, mohli by mi tu sádru sundat. Tak jsem šla do kavárny na kafe, alespoň. Pak jsem si vzpomnělam že je normálně škola, takže jsem do ní běžela. Stihla jsem to jentak tak. "Kdes byla?" Zeptal se mě Cole a já si sedla. "No, byla jsem za trenérem, že chci dneska hrát, poslal mě do háje, tak jsem šla na kafe a pak jsem si uvědomila, že je škola. 

"Tak děti, zítra si z tohohle napíšeme test." Řekl učitel při fyzice, kterou nikdo vůbec nechápal. "To si snad dělá srandu." Rozčilovali se ostatní. Ufff, ještě, že jdu zejtra s tou rukou. Fyzika byla poslední hodina, takže pak jsme šli domů, ale já se ještě stavila za Jonahem. "Ahoj uličníku!" Přiběhla jsem k němu. "Ahoj ségra!" Řekl a objal mě. "Tak jak se máš?" Zeptala jsem se a usmála se. "Dobře, ale chybíš mi." Sklopil hlavu. "Tak tady mě teď máš." Pohladila jsem ho po vlasech a usmála se. Byla  jsem tam asi dvě hodiny, pak přišla máma, odvedla si Jonaha domů a já šla k nám domů. Vyndala jsem z lednice maso a začala jsem vařit. Ani nevím co to bylo, prostě jsem něco vařila, byla to omáčka a dobrá. Uvařila jsem k tomu rýži. Cole si otevřel pivo a šel koukat na fotbal. Typickej chlap. Když jsem to dovařila, nandala jsem to na talíře, jeden odnesla Alexovi do pokoje, jeden Colovi do obýváku a jeden jsem si vzala k sobě, sedla jsem si vedle Cola a začala jíst.  "Je to dobrý, co to je?" Zeptal se Cole, když se na chvilku odtrhl od fotbalu. "Nevím, jentak jsem něco vařila." Řekla jsem a dala si lžíci s jídlem do pusy. 

Šla jsem do vany, byla jsem tam asi půl hodiny, umyla jsem si hlavu, vlasy si spletla do copu, vzala si na sebe pyžamo, leha jsem si do postele a nachvilku šla na notebook. Usla jsem, cítila jsem jen jak mi Cole bere notebook a přikrývá mě peřinou.

Tak je do další čát, bohužel taky krátká. Ale doufám, že se vám bude líbit!))

Neobyčejná ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat