Neobyčejná ✔

Novinky.

Ráno jsem se vzbudila v jedenáct a Cole už nespal, ani nebyl v ložnici. Vzala jsem si župan a šla dolu. Seděli tam Cole, Sally, Jack a nějaký chlápek. "Ježiši, omlouvám se, nevěděla jsem, že tu někdo je, jinak bych se oblékla, jinak, dobrý den." Řekla jsem rozesmale a šla do kuchyně. Postavila jsem vodu na kafe, vykoukla do kuchyně, kde seděli ti čtyři. "Kafe?" Zeptala jsem se a usmála. "Jojo, dáme si." Usmáli se všichni. "Počkej, Lásko pomůžu ti." Řekl Cole, sladce se usmál a přiběhl zamnou. 
"Sss, Cole, kdo je to?" Potichu jsem se ho zeptala, aby mě ten pán neslyšel. "To je můj strejda. Je to úplná kopie mýho táty. O jeho smrti neví a dneska za ním přijel. Já popravdě ani nevěděl, že táta vůbec měl nějaký sourozence, takže i já jsem překvapený." Pane bože, řikala jsem si v hlavě a koukala na Cola s otevřenou pusou. "Mám úplně stejnej pocit." Řekl a připravil hrnky s kafem, které pak zalil horkou vodou a mlékem. Cole vzal čtyři hrníčky a ten pátý jsem vzala já. Ještě jsem k tomu vzala pytlík marshmelownů, protože je máme rádi, i když nevím jak Colův strýc. Šla jsem se nahoru přelvíct. Vzala jsem si kraťasy, tílko, upletla jsem si copánek a šla zpátky dolů. Sedla jsem si na takový bobánek, zvedla hrnek s kafem a napila se. "Emily, jak dlouho jste s Colem spolu?" Zeptal se mě jeho strejda. "Skoro měsíc, ale přijde mi to jako několik let." Vstala jsem, sedla si na Cola a dala mu pusu. "A jakto, že tu bydlíš?" Zeptal se. "No, pohádala jsem se s mámou a musela jsem prostě pryč z domova. Ale s mámou už je to v pohodě, ale stejně jsem radši tu." Usmála jsem se. "Aha, jo a jinak jsem Ray a můžeš mi tykat." Řekl usmál se a podal mi ruku. "Emily." Odpověděla jsem.

"Ahoj, jsem tu." Řekl Alex. "Alexi? Ty jsi vyrostl." Řekl Ray, šel za Alexem a objal ho. "Kkkdo jste?" Zakoktal. "Ty jsi mě nepamatuješ viď? Ještě aby jo, když ti byl rok, když jsem tě naposledy viděl. Jsem tvůj strejda. Jmenuju se Ray." Odpověděl ustrašenému Alexovi. "Těší mě." Odpověděl Alex a podal Rayovi ruku. "Budeš chtít připravit pokoj pro hosty?" Zeptala jsem se ho. "Jestli ti to nevadí" usmál se "rád bych s klukama byl nějakou chvíli." Řekl. Tak jsem šla nahoru, povlíkla postel a pouklidila tam. Šla jsem dolu do kuchyně a z lednice vytáhla tác chlebíčku, co zbyl ze včera. Položila jsem je v obýváku na stůl a šla anhoru, chtěla jsem se kouknout na notebook, neměla jsem teď čas se tam kouknout.

Měla jsem tam několik žádostí o přátelství, přijala jsem to je Lolly. Chvilku jsme si psali. No respektive tři hodiny. Ani jsem to nevnímala, vážně si s ní rozumím. Psali jsme si snad o všem. O mojí rodině, o její rodině, o mých vztazích, o jejích vztazích a dokonce se prý chce naučit na skatu, takže super příležitost se sblížit. "Emily, nechceš jít jíst?" Přišel za mnou Cole. "Kolik je?" Zeptala jsem se a koukla na hodiny. Byli asi čtyři. "Pane jo, to uteklo nějak rychle. Jo jdu se najíst, neboj." Řekla jsem, zasmála se a šla dolu. Namazala jsem si chleba a dala popcorn do mikrovlnky. Než se popcorn udělal, chleba jsem už snědla. Popcorn jsem nasypala do misky, šla nahoru do ložnice a zamkla. "Ehm Lásko?" Zavolala jsem na Cola. "Ano?" Cole se otočil a koukl na mě. Oblízla jsem si ret a políbila jsem Cola. Naše jazyky měli mezi sebou asi tří minutovou válku a pak jsme se museli nadechnout. Nadechli jsme se, vydechli a pokračovali. Začal jsem Colovi sundavat tričko a hladila jsem jeho svaly. Cole nezůstával pozadu a sundal mi tílko, pak i kraťasy. Začal mě líbat na krku a šel až k pupíku, kde se zastavil. Věděla jsem, že už jsem připravená. Že už to chci. Sundala jsem mu tepláky a cítila jsem jeho bouli v boxerkách.Sundala jsem mu i trenky a on mě kalhotky. No a víte, jak to pokračovalo..
Jen tak jsme tam u sebe leželi asi hodinu, pak jsem se šla radši vysprchovat. Převlékla jsem se do pyžama a šla jsem si udělat čaj. "Příště zkuste být tišší." Řekl Ray a zasmál se. "Ehm, promiň." Odpověděla jsem se a zasmála se. "Kde je Alex?" Zeptala jsem se. "Šel do skate parku." Za chvilku by měl být tady." Konvice se vypla a já zalila pytlík s čajem, hrníček jsem si pak odnesla nahoru do ložnice. "Jsi krásná." Řekl Cole, když jsem příšla. "Miláčku, to ty jsi." Odpověděla jsem a zaplula do postele. Chvilku jsem byla na notebooku. Psala jsem si s Lolly, s Jackem a Sally. Pak jsem zaklapla notebook a jentak koukala do stropu. "Povídej mi o tvýh bývalých." Řekl mi Cole. "Copak tě to zajímá, Hm?" zasmála jsem se, "Tak kde mám začít.. Nó, tak jedinej můj vztah byl s Poulem a to víš, jak dopadlo. Co ty?" Zeptala jsem se. "Chtělo mě hodně holek, ale já všechny odmítl, nikdy jsem neměl vztah, i když jsem byl asi jednou zamilovaný. S tebou je to všechno poprví a vím, že tě hrozně moc miluju a nikdy tě neopustim!" Řekl a políbil mě. "Jsi Láska. Taky tě hrozně moc miluju." Odpověděla jsem. Další hodinu jsme si povídali o všem možným a pak jsem vyčerpáním usnula. Ani nevím, kolik bylo. 

"We clawed, we chained, our hearts
in vain.
We jumped, never asking why
We kissed, I fell under your spell
A love no one could deny

Don’t you ever say I just walked away
I will always want you
I can’t live a lie, running for my life
I will always want you."

Probudilo mě moje zvonění asi v devět ráno. Zase máma. "Jo?" Řekla jsem rozespale. "Emily, chybíš mi. Nechceš přijet?" Řekla mi máma. Zněla docela smutně. "Mami, co sed ěje? Nebo víš co? Nic mi neřikej, jedu za váma." Řekla jsem, típla jsem telefon, popadla legíny a košili, rozčesala jsem si vlasy, upletla si cop a vzala si na hlavu beanies. Na nohy jsem si vzala své milované martensky a na záda takový malý batůžek, kam jsem si dala mobil, klíče, peněženku malou flašku s vodou. Jela jsem na skate. Bylo to asi o pět ulic dál, než starý barák. Byla jsem tam tak za dvacet minut. Zazvonila jsem a už jsem pochopila proč mi volala. Byla tam rodina. Babička, děda, strejda, teta, sestřenice, bratranci a neteř. "Chtěli bychom vám s Ronem něco oznámit." Začala máma. Pohladila si břicho a řekla "Tak tady je další člen naší rodiny." Řekla a políbila tátu. "Cože? Já budu mít dalšího sourozence? Mami, neni to už moc velký věkový rozdíl?" Řekla jsem a šla za ní. "Nejsi šťastná?" Zeptala se zklamaně. "Jsem, jasně, že jsem. Přeju vám to a jsem ráda, že ti budu moct zase pomáhat, ale vem si, že to malý mohlo být moje." Řekla jsem jí a radši ji objala. "No, zas moc nepospíchej, osmnáct ti bude až za dva týdny." Řekla a zasmála se, Chvíli jsem si povídala s rodinou a když jsem se koukla na čas, všimla jsem si, že chvilka se změnila na dvě a půl hodiny a že mi Cole několikrát volal. Rozloučila jsem se s rodinou a jela domů.

Tak je tu další část a konečně se spolu vyspali:D. Tak snad se bude líbit a třeba se vám po tom bude líp spát)). Ještě vám chci poděkovat za krásných 296reads a 18vote. Vůbec bych to nečekala, ani jsem nevěděla, jestli to bude někdo číst)) Takže děkuju vám^__^