Anabáze

4. Přízrak

„Tady to vypadá příšerně!" Oznámila Freya, jakmile procházeli dalším zpustošeným a vypleněným městem. Šli už celý den a stále nenašli vhodný úkryt, kde by mohli dočasně pobýt. Všude byly domy polorozpadlé a neobyvatelné. Navíc jim docházely zásoby, a tak museli snížit denní dávky. Na každého to působilo jinak, ale všichni byli protivní a nevrlí.

Zrovna přelézali zděnou zídku, která byla jako jediná ve městě v naprosto bezchybném a vynikajícím stavu. Freya se vytáhla se nahoru pomocí svých silných paží a porozhlédla se kolem. Zaměřila se především na domy, kde by mohli přebývat jiní přeživší. Nikdy si nemůžete být jistí, jestli jsou přátelští, nebo ne. Neměli popravdě moc zkušeností s těmi, kteří se chovali vlídně a nechtěli ostatním ublížit.

Ta pitomá apokalypsa udělala ze všech lidí netvory. I když je pravda, že se mezi nimi dříve pohybovali mnohem horší lidé, kteří zabíjeli z radosti, znásilňovali ženy a děti, odepírali jim svobodu a bezdůvodně a sadisticky je mučili. Teď se lidé spíše obrnili a snažili se přežít v nelehké době. Zase s pomocí násilí.

Co že se to vlastně stalo?

Mezinárodní vztahy se postupně zhoršovaly. Bylo všeobecně známo, že vztahy Severní Koreji a USA byly na bodě mrazu. Bylo jen otázkou času, kdy a jak se vyhrotí. Kim Čong-Un prohlásil, že nebude již tolerovat americké námořnictvo v Pacifiku. Bohužel americké jednotky se nestáhly zpět, Donald Trump chtěl za každou cenu ukázat sílu Ameriky, a že se nenechají jen tak zastrašit.
A tak KLDR vykonala jedno z nejhorších možných řešení, které se kdy v dějinách lidstva mohlo stát. Odpálila atomovou bombu, která dopadla na území USA. Bomba našla svůj cíl poněkud rychle, vše trvalo okolo deseti minut a Washington D.C. vymizel z map.

Veškeré obyvatelstvo Washingtonu zemřelo v jediném okamžiku. Bezbolestnou smrtí, bylo to jako sfouknout svíčku. Samozřejmě prezident i vláda, naprosto všichni zemřeli. Tlaková vlna a radiace se rozšířila až k Oklahoma City. Zprvu se neprojevily žádné symptomy, ale po několika dnech se objevila střevní nevolnost doplněná zvracením a velká únava. Imunita odplula do dalekých krajin, a tak se vypořádat s takovými banálními nemocemi bylo těžké. Senioři a děti zemřeli po dvou týdnech od vybouchnutí jaderné zbraně. Těhotné ženy v tomto pásu hromadně potratily, muži zůstali neplodní.

Symptomy se patrně zhoršovaly, lidem začala téct často krev z úst, uší, nosu. Někteří zemřeli na vnitřní krvácení. Valná většina před tím však ztratila veškeré ochlupení a vlasy. Poslední fází bylo kompletní narušení tkání životně důležitých orgánů. Smrt byla okamžitá.

Hoodovi naštěstí bydleli v Utahu, konkrétně v Salt Lake City, a tak nebyli vystaveni vysokému jadernému záření, nicméně situace byla příšerná. Všechno selhalo a lid se musel spoléhat na sebe, protože neměli žádné vůdce.

Rozpoutala se válka, když KLDR napadlo USA. Evropské státy vyhlásily Severní Koreji válku. Ale USA se nezapojilo, neboť bylo natolik zničeno, že to nebylo možné. Státy musely Koreu potrestat. To, co se stalo USA, se klidně mohlo opakovat a tomu musely zabránit. A tak se národy vrhly na jatka.

„Jak to vypadá?" Houkl Kieran. Freya sebou trhla. Byla natolik zabraná do vlastních myšlenek, že dočista zapomněla se porozhlédnout. Rychle učinila průzkum, když prolétla pohledem okolní domy, které byly napůl rozpadlé a ztrouchnivělé.

„Čistý."
„Počkej na mě, pomůžu ti," zavolal a už se škrábal nahoru. Freya trpělivě vyčkala. Kieran pak seskočil dolů a natáhl ruce, aby skočila. Nepochybovala ani na minutu, že by ji nechytil a skočila. Dotkli se nepatrně nosy a na malou chvíli zapomněli, že bojují o své životě a políbili se.