➤ EXPERIMENT 2: Labyrint [FF TMR]

KAPITOLA 8 | Noční vatra

"Frase, co to s tebou dneska je?" Zeptal se Jeff a zašklebil se. 

Bella se na něj nechápavě podívala a zvedla obočí. "Guty, čóne."

"Já jen, že si broukáš."

"Grinde," zamumlala tiše a urovnala si vlasy na temeni hlavy, aby se vyhnula jeho pobavenému pohledu, ale docílila jen toho, že se střetla s tím Nickovým, který mířil přes Plac ke Dvoru. 

Nijak nepochybovala, že jí jde udělat kázání a tak si nenápadně odkašlala a popadla několik špinavých prostěradel. "Půjdu je vyprat," pronesla dost hlasitě, aby ji Jeff s Ampem slyšeli a než stačil někdo z nich něco říct, vyklouzla otevřeným oknem na zadní dvorek.

Přitiskla se na zeď a když zaslechla, že se Nick dostal do přízemí, sunula se podél stěny kupředu, aby ji nezahlédl.

Když se dostala na Plac, chvíli si vychutnávala své vítězství.

Dokud se přímo před ní nepostavil jeden z chlapců, které občas vídávala se Zartem v Zahradách. Měl i stejný pach zeminy a potu jako zemvrtáci, byl jím doslova nasáklý jako houba, ale Belle se podařilo ovládnout pokrčení nosu a lehce se na něj usmála.

"Ahoj," vyhrkl a široce se zazubil. "Jsem Fred."

Ach, bože. Teď ne!

"Ahoj?" Broukla Bella a nenápadně se ohlédla za rameno, jestli se Jeffovi podařilo Nicka ještě udržet ve Dvoře a právě teď ji zátylek nepropaluje vzteklým pohledem. "Já jsem–"

"Bella, já vím," přerušil ji nevybíravě a znovu se zářivě usmál, což mu opětovala o trochu méně nadšeně. Jistě, že všichni ví, jak se jediná holka v Place jmenuje, nepotřebuje se ani nepředstavovat..."Teď už jsi Bella, ne bažantka, to je super ne?"

Ano. Když jsem tady měsíc, stala se ze mě lidská bytost s vlastním jménem. Zalykám se nadšením, grinde, pomyslela si Bella jedovatě, ale naproti tomu se na něj usmála více široce, až se trochu odtáhl a jeho úsměv mu trochu zvadl.

Odkašlala si a trochu toho zalitovala. Třeba chce být jen milý.

"Jo, je to fajn, i když bych si dokázala představit místo, kde bych byla radši než zavřená uprostřed obřího labyrintu, ve kterým se prohání krvežíznivý potvory."

Teď jsi to vylepšila, Bello. Vážně.

Fred chvíli vypadal, že ztratil řeč, jak naprázdno otevíral a zavíral pusu. Bella toho využila, aby si ho poprvé pečlivěji prohlédla – byl docela hezký, jak si překvapeně všimla, s těmi jeho hnědými vlasy a jasně modrýma očima.

"Jasně," vykoktal po chvíli. "No, ve skutečnosti to tu není tak hrozný. Brzy si na to zvykneš a občas je to tu fajn, hlavně když je vatra... Ale poslední měsíc je to ještě lepší, když se konečně máme na co dívat," dodal a provokativně sjel těma upřímnýma očima od Belliných rtů přes celé její tělo.

Odolala touze si založit ruce na prsou.

Minulý týden se jí Newt mimochodem zmínil, že pokud něco chce, má si napsat lístek a hodit ho do díry od Klece (a značně přitom zčervenal při představě, co by holka mohla potřebovat), takže se konečně po třech týdnech mohla převléknout do padnoucího oblečení ženského střihu a ne se jen při každé výměně oblečení zoufale přehrabovat ve skříni a hledat něco v její drobné velikosti.

Cítila se mnohem lépe; ovšem jen do té doby, než ji viděli ostatní.

Měla dojem, že ani tehdy, co ji Newt na Plac přinesl v náručí, na ni nezírali tak vyjeveně jako před několika dny, když přišla na snídani v tmavých riflích a bílém tílku. V tu chvíli všichni čóni natěsnaní u polorozpadlých piknikových stolů ztichli a upřeli na ni udivený pohled.

V jednu chvíli si myslela, že mezi ně skoro zapadá a začínají ji brát jako jednu z Placerů, ale v tu druhou si oblékla těsné kalhoty a tílko, které ji odhalovalo jemnou jizvu na klíční kosti a opět byla vetřelcem, jedinou holkou v Place.

Platila za své pohlaví už od chvíle, kdy ji ta frasná Klec přivezla sem. 

Od Minha dozvěděla, že Nick Placerům pohrozil bezpodmínečným vyhnanstvím v případě, že by si na ni někdo moc dovoloval.

"Vypadal přitom jako vzteklej rmut, což bylo dost děsivý. I já jsem si z něj skoro plopnul do kalhot..." Laškovně se k ní naklonil a zahýbal obočím. "Výhružnějc vypadal snad už jen Newt."

Moc mu nevěřila, protože to byl přece jen Minho, ale před pár dny společně večeřeli a zaslechli, jak jeden čón prohodil: "Nevím jak vy, čóni, ale podle mě by noc s Bellou skoro stála za noc s rmuty," a Alby musel Newta odtáhnout, aby se na něj nevrhl.

A od té doby se na Bellu ani nepodíval.

"Hele," začal Fred znovu a vytrhl ji tak z přemýšlení. "Už si ochutnala Gallyho dryják? Poprvý to je nic moc, ale vsadím se, že tomu přijdeš na chuť. Rád bych tě večer pozval na skleničku."

Bella se donutila usmát. A do svýho spacáku, pomyslela si v duchu, ale nahlas řekla jen: "Jasně, to je dobrej nápad. Takže... Uvidíme se pak."

o několik hodin později u vatry

"Vogo," zamumlal Minho nervózně. "Asi by ses ke mě neměla takhle tisknout. Přece jen já jsem kluk a ty jsi holka... Frase, já vím, že sem neodolatelně sexy, ale tamhle stojí Nick s Albym.

Nehledě na to, že jsem si celkem jistej, že to právě nás Newt propaluje tím vražedným pohledem."

"Páni. Vypadá že, nám v duchu vybírá místo v Krchálku."

Minho zavrtěl hlavou a napil se. "Takovej pohled znám. Tenhle výraz říká, že až s náma skončí, to, co z nás zbyde se vejde do krabičky od sirek."

Hlasitě se zasmála, až se na ni otočilo několik Placerů.

"Jsem ráda, že tu jsi," poznamenala Bella a přiťukla svou sklenicí o tu jeho. Trochu se jí pletl jazyk, ale Minhovi, který už v sobě měl několik zavařovacích sklenic Gallyho tajné šťávičky, to nijak nevadilo. "Někoho mi hrozně připomínáš," dokončila a pečlivěji si ho v záři ohně prohlédla.

Naklonila se k němu blíž a vsedě ztratila rovnováhu a téměř mu spadla do klína.

Minho se frkavě rozesmál, ale nijak nevypadal, že by se ji snažil pomoct znovu se opřít o kmen stromu, takže se na něj svalila a opřela si ztěžklou hlavu o jeho rameno.

"Myslíš," vyhrkla najednou, osvícena náhlou myšlenkou. "Že jsme se znali? Jako předtím, než nám vymazali paměť a strčili nás sem? Vzpomněl si na ostatní někdo pobodanej?"

Tou otázkou Minho jako by vystřízlivěl, ale jeho oči, které na ni upřel, byly zastřené. Zhluboka se napil a zavrtěl hlavou.

"O tom, na co si vzpomněli, nikdo moc nemluvil..." Zamumlal vyhýbavě a odložil prázdnou sklenici na zem. "Pojď si zatancovat," vyhrkl náhle a vytáhl opilou Bellu na nohy, až mu znovu spadla do náruče.

"Je to dobrej nápad?"

Viděla kolem sebe různé tváře, které se kolem nich míhaly a pozorovaly je, když se s Minhem v rytmu hlasité hudby znějící ze starého kazeťáku kroutili a točili nebezpečně blízko ohně.

Rozpoznala Albyho, co si je nesouhlasně měřil; Nicka, který se smál v hloučku nějakých čónů; Freda, jak si ji podrážděně prohlížel.

A Newta, který nesouhlasnému Pánvičkovi vytrhl plnou lahev a odvrátil se od ní. Podívala se přes Minhovo rameno a naposledy ho spatřila, jak mizí ve stínech Krchálku.