➤ EXPERIMENT 2: Labyrint [FF TMR]

KAPITOLA 34 | Přeživší Labyrintu

Bellin zděšený výkřik zanikl v ryku útočících rmutů.

Stála na místě a zírala na jednoho rmuta, který se k ní vrčivě začal přibližovat a napřáhl k ní kovovou paži, aby ji čistě rozřízl vejpůl.

Nic by za to nedala, kdyby to byl ten stejný, který se ji pokusil zabít v tu noc, kterou strávila v Labyrintu.

Nějakým způsobem se jí v dlani objevila mačeta, kterou na poslední chvíli zvedla k obraně a zastavila jeho paži. Celá ruka se jí ze síly úderu rozbrněla až k rameni a zuby jí zacvakaly.

Unaveně stáhla ruku k bokům a vyhnula se druhému úderu, když ji cosi popadlo zezadu za tričko a stáhlo ji k sobě. Vykřikla hrůzou a zuřivostí a obrátila se k mačetou napřaženou, ale na poslední chvíli se zarazila, když před sebou uviděla Hankovu tvář.

"KLÍDEK!" Zaječel a zvedl ruku s dlouhým nožem nahoru.

Tehdy poprvé si všimla i ostatního děje kolem sebe – Placeři udělali uličku vedoucí k Útesu, aby se jí mohl protáhnout Thomas s Teresou, která už byla pryč.

Na hranici nekonečna se právě houpal k smrti vyděšený Chuck.

Thomas ho popadl v podpaží a vrhl do vstříc nicotě; nohy mu zmizely, ale tělo narazilo do neviditelné stěny. V tu chvíli Belle výhled zastínilo několik Placerů, kteří se postavili proti rmutovi, co se chtěl vrhnout do nory za nimi.

Hank jí sevřel ruku a společně se s výkřikem vrhli k nim.

Bellino tělo zaplavil adrenalin, takže nevnímala bolest z řezných ran, nebo z bodnutí jehel. Nicméně ten bažant měl pravdu a skutečně do nikoho z nich nepustili ten svůj odporný jed, takže to jen píchalo a pálilo, když se náhodou trefili do žíly, nebo se jim podařilo zabodnout se dostatečně hluboko.

Koutkem oka viděla, jak jednoho chlapce bodly dvě jehly zároveň do hrdla a když je zase vytrhly, celý jeho krk a hruď zkropila krev a on spadl na zem.

Zvedl se jí žaludek a odvrátila se, ale mrtvolám Placerů se pohledem nedokázala vyhnout – v docela úzké chodbě se všichni tísnili dohromady a navzájem si překáželi.

Bella zrovna mířila na pomoc Minhovi, který snažně odrážel útoky několika paží najednou, když se jí noha v něčem zaklínila a ona upadla na zem. Vykřikla a mačeta jí z rukou vypadla, ale neuhodila se do hlavy, ani nedopadla na tmavý šterk, ale na něco měkkého.

Na někoho.

Pootočila hlavu a s hrůzou si uvědomila, že zírá do bezduchých očí nějakého chlapce, kterého vídávala v Zahradách. Zachvěla se a zavřela oči, zpod kterých se jí začaly kutálet slzy, ale nebyla schopná se zvednout, nebo cokoliv udělat.

"BELLO! VSTÁVEJ!"

Zavrtěla hlavou a odolávala touze se schoulit do klubíčka.

Všude kolem sebe slyšela výkřiky a rmutí zvuky vrčení a křupání, ale i když v tom rozeznávala své jméno, nemohla se pohnout, dokud jí na rameno nedopadla nějaká ruka s dlouhými prsty a nezačala ji táhnout nahoru na nohy.

Nechala se zvednout a zoufale se zadívala do Newtových hnědých očí, které těkaly sem a tam. Jeho rty se pohybovaly, jak něco říkal, ale Bella mu nebyla schopná rozumět.

Zalapala po dechu a kolena se jí podlomily, protože ji levým lýtkem projela hrozná bolest.

Instinktivně se chytila Newta kolem krku a přenesla váhu na pravou nohu, protože si myslela, že se jí poprvé ozvalo staré zranění na koleni, ale po chvíli zjistila, že jí levá noha podkluzuje a tlak na ni zesílil.

Otočila se a hrůzou se Newta pustila.

V tu chvíli ji rmutí robotická paže pevněji sevřela a škubla s ní tak silně, až měla dojem, že zaslechla křupnutí kosti. Dopadla na břicho a s ječením se snažila zachytit štěrku, břečťanu, nebo čehokoliv kolem sebe, když ji rmut začal táhnout k sobě.

"MINHO!"

Cítila, jak se do bříšek prstů zarývá štěrk, jak se snažila zbrzdit táhnutí ke rmutovi. V jednu chvíli jeho stisk trochu povolil a Newt ji začal táhnout zpátky k sobě, ale ke tváři se mu přiblížila jiná paže a snažila se mu useknout hlavu.

Bella zalapala po dechu a znovu se rozječela, když ji k sobě rmut začal táhnout rychleji. Snažila se zmítat, ale s posledním přitáhnutím se jí noha zabořila do rmutího sádla, ve kterém byl celý tvor obalený a ji zasáhl příšerný pach rozkládajícího se masa.

"Pusť ji, potvoro!" Zařval Minho a rmut Bellou trochu zatřásl, jak mu zabořil oštěp do těla, ale nepustil ji.

Ze zvuků za sebou uslyšela, jak se jí snaží ostatní Placeři vysvobodit, ale viděla jen Newta, jak přímo před ní unaveně bojuje s jedním rmutem, který se mu snaží zahradit cestu k ní.

Rozzuřeně volnou nohou kopla do rmutího těla a převalila se na záda, ale jen se tak ocitla tváří vstříc jedné paži s kotoučovou pilou, která se najednou probudila k životu a začala se mučivě pomalu přibližovat k jejímu obličeji.

Znovu zaječela.

Jednotlivé ostny pily se míhaly v jednom stříbřitém kole, ale když byla těsně nad jejím obličejem, až v ní viděla odraz své tváře, zadrhla se a zpomalovala, až se zastavila úplně a stisk na jejím lýtku, který už skoro necítila, ochabl.

Zalapala po dechu, když se rmut nad ní prostě vypnul.

"Oni to dokázali," zachrčel Minho a předklonil se, aby se vydýchal; mačetu, kterou svíral, znechuceně pustil, protože byla celá obalená v rmutím tuku.

Bella se zachvěla a vyděšeně vykřikla, když ji něco sevřelo ramena, ale hned se uklidnila, když se nad ní objevila Newtova tvář. "To jsem já, Krásko," zamumlal a zavřel oči, jak se snažil sebrat sílu na to, aby ji vytáhl. Po tváři mu stekla kapka krve jako rudá slza. "Můžeš vstát?"

Odkopla se nohou a vysoukala se od rmuta.

"Jsem v pohodě," hlesla a přitiskla se k němu. "Teda, nejsem, ale jsem naživu, což je víc, než o sobě může říct většina tady," dodala, když se rozhlédla po chodbě plné mrtvol Placerů a rmutů. Těch, co stálo na nohou a váhavě nakukovalo na Útes, bylo žalostně málo.

Newt ji pevně sevřel ruku a mlčel.

"Co lýtko?" Prohodil Hank a zjevil se vedle ní. Belle se ulevilo, že je naživu, i když vypadal příšerně s levou tváří zalitou krví a potrhaným oblečením. "Viděl jsem, jak tě popadl. Fakt děsivý."

"Chodit zvládnu," zamumlala Bella Newtovi, který si ji ostražitě měřil.

Lehce přikývl. "To je dobře, budeš to potřebovat," zamumlal a společně se propletli k Útesu, kde stál Minho a přepočítal přeživší.

"Dvacet dva," odpověděl na nevyřčenou otázku. "Polovina."

Newt zatřásl hlavou a protáhl se k Útesu. "Věděli jsme, že to bude těžký, zatraceně." Otočil se k Placerům a vzchopil se. "Je čas tenhle zatracenej test ukončit."