➤ EXPERIMENT 2: Labyrint [FF TMR]

KAPITOLA 15 | Bodnutí

DEN 624

Nedokázala si představit, jak hrozná bolest to dokáže být. Nebo si to jen nechtěla připustit, protože by ji to samozřejmě dovedlo k otázce, jestli to za to opravdu stojí.

Z hrdla se ji vydral hlasitý vzlyk.

Každá buňka jejího těla toužila spadnout na zem, schoulit se do klubíčka a oddat se té bolesti, ale snažila se proti tomu bojovat, protože věděla, že má jen málo času, než ji jed doputuje k srdci a mozku a zcela ji ochromí.

Končetiny jí těžkly, pohled se jí zamlžoval, ale ona se donutila postupovat stále dál. Pořád dokola si jako mantru opakovala: Už jen pár metrů. Jen jednu zatáčku.

Najednou na své tváři ucítila známou vůni posekané trávy, slunce a čerstvě zorané půdy. Ještě jeden ohyb.

Před očima jí skákaly mžitky.

Najednou stála na začátku chodby vedoucí do Placu. Zpomalila. Už nebyla schopná uvažovat, ani přemýšlet nad tím, proč se tak urputně snaží dostat kupředu, nebo co ti chlapci před ní pokřikují.

Nohy se pod ní podlomily a ona se svalila na zem.

Štěrk se jí zarýval do obličeje, ale necítila ho, stejně jako několik silných paží, které ji zvedly do náruče a vedly ji vstříc světlu.

"Je bodnutá..."

Zavřela oči a nechala tmu, aby se jí zmocnila.