Herdyn

Kappitola 19. - Začátek nebo konec?

Ahojdáááá. ne. NE. Ne. :D
ZDRÁVÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍM!!!!!!! Pamatuje si mě ještě někdo? :OO Ok, já vím, že jsem měla mnohem delší přestávky, takže bych měla být v klidu. Takže, dnešní kapitola bude asi dlouhá a.. kecací. :D Objeví se zde hodně Baxtrix a dozvíme se, jak si vede naše hvězdná trojice, když se kolem nich nemotá naše sexi Sam. A možná.. se podíváme jak si vede Wedry. <3 Ou asi si kappičku zase upravím tu jejich povahu, ale to asi nikoho netrápí. :D Kromě mě... ale nebojte, Baxtrix bude potom i nadále mega nervózní vystrašený sellout cancer. <3333


Fakty: (děkuji moji informátorce, která mě už zase zachránila a díky ní můžou být fakty konečně o něčem, i když jsem teda měla nachystané fakty o náramkách...:()
1. Herdyn se rozhodl už po druhé odinstalovat Lolko a hrát minecraft.
2. Herdyn nepije kafe
3. Baxtrix má rád brumíky (já taky)
4. Wedry má mladšího bráchu (o tom vím, ale úplně jsem to vypustila :D)
5. Mám náramek Herdyna (cha-chá)


Šla jsem do místního krámku s elektronikou, protože se mi povedlo už po desáté rozbít sluchátka (ehm). Ani nevíte, jak je frustrující jít po ulici a neposlouchat nějakou vaši oblíbenou songu.
Když jsem vešla, tak se ozvaly takové ty zvonky, když projdete do nějakého obchodu (omluvte mé vyjadřovací schopnosti). Rozhodla jsem se, že si to tady trošku projdu. Bylo tady jen pár lidí. Popravdě jsem si připadala docela sama. Je to nějaká doba, co jsem byla venku a ještě delší doba, co jsem byla venku s lidmi. Snažila jsem se zapomenout na tu věc s Herdynem, ale nešlo to. Myslela jsem, že mi chybět nebudou, ale chyběli mi. Ale nesmím na to myslet. Je to pryč. Ostatně za měsíc stejně začíná škola, jdu do posledního ročníku, budu dělat maturitu a mám šanci najít někoho lepšího a nebo si prostě dát velkou pauzu a soustředit se na učení. Jenže jak mám zapomenout na tolik skvělých zážitků, co jsem s nimi zažila? Ne, ne, ne. Nebudu na to myslet, musím se soustředit na cokoli jiného - třeba na tyhle.. herní myši. Jo, ty jsou super. Že bych si jednu koupila? Nakonec jsem se na to vykašlala a šla zaplatit svoje sluchátka.
„Kámo, seš si jistej, že tady není?" uslyšela jsem známý hlas.
„Bohužel, můžu ji zkusit objednat znovu, ale za nic neručím." pokrčil rameny tejpek za pultem a zmizel někam dozadu. Kluk, co stál před pultem se o něj opřel a já poznala jeho obličej.
„Baxi?" řekla jsem překvapeně.
„Sam, ahoj. Em, co tady děláš?" zeptal se a zněl docela nervózně, ostatně tak jako vždycky.
„Šla jsem si jen koupit sluchátka. Co sem přivedlo tebe?" připadala jsem si tak nějak divně, že s ním mluvím.
„Novou grafiku. Menší nehoda na streamu." zasmál se takovým tím 'trapným' smíchem Bax.
„Aha.. dali ste Pawlovi místo čokočína kafe?" zasmála jsem se.
„Ne, jen jsem ho kappičku naštval. A přiběhl za mnou a.. mít vodu a opilého naštvaného Herdyna v jedné místnosti není úplně ta nejlepší kombinace co můžeš mít." Baxtrix se zasmál též a já se s ním zase cítila přirozeně. Až na to, že pak mi došlo, že je vlastně po všem.
„Jo.. to je.. celý on." pousmála jsem se a pak jsme se oba podívali chvilku do země.
„Fajn, to máme to máme.. gtx 1070?" vrátil se zpátky ten tejpek, co tu nejspíš prodával. Heh, chtěla bych vidět, co by si koupil kdyby neměl donaty.
„Fajn, dojdu pozítří." řekl Bax.
„Okej. Dobrý den slečno, co si přejte?" zeptal se mě ten tejpek a já se poušklíbla.
„Jen sluchátka."
„Dvě stovky prosím." řekl mi ten tejpek a já mu zaplatila. „hej, nejseš náhodou ta bývalka od Herdyna?" řekl najednou a já se zasekla.
„Em..." wow, díky za připomenutí neznámý idiote. Vůbec si nepřipadám jako idiot. Moment, není to náhodou ten Herdynův kamarád, u kterého jsme se zastavovali tehdy, když jsme jeli na akci v Alze..? (kdo si pamatuje? Nikdo? Ok...)
„Hele, nech ji být." postavil se najednou za mě Bax. „je to jejich věc." dodal.
„Klid, jen sem se ptal." ušklíbl se ten tejpek. Baxtrix už dál nic neříkal a jen mírně kývnul k východu. Já jsem poslušně šla za ním.
„Em.. dík.. nečekala jsem, že bys..díky." byla jsem docela překvapené že se mě 'zastal', protože Bax byl vždycky ten, co stojí v pozadí a nechává ostatní mluvit.
„V pohodě." mávnul nad tím rukou. Stejně jsem se nemohla zbavit dojmu, že působil tak nějak provinile. Moc jsem to nechápala, ale nechtěla jsem se ptát.
„Ještě sem si chtěl zajít na jídlo, chceš se přidat?" fajn, to už je druhé překvapení od něj. Sakra, co se to děje?
„Fajn, proč.. ne?" zatvářila jsem se mírně překvapeně, ale stejně jsem souhlasila.
„Akorát, že máme zabavené auto, takže půjdeme pěšky." řekl a vypadal, že se bojí, abych mu nedala facku. Fajn, tady je zpátky ten vystrašený Bax.
„Nech mě hádat.. Pawel?" ušklíbla jsem se. Štěpán jen prokroutil oči a mírně pokývnul. Nechala jsem to být a vydala se s ním do nejbližší restaurace.
Dobře to už je potřetí co jsem v nějaké restauraci s streamerem/youtuberem. I když pořád nechápu, co tu dělám.
„Tak, co je.. nového?" zeptala jsem se po docela dlouhém tichu, kde jediný zvuk vydával příbor a pár lidí, co sedělo kolem nás.
„No, poravdě se ani nic nezměnilo." wow, tak tohle je nejlepší rozhovor na světě.
„Aha.. a.. jak se má Pawel? A Wedry?" řekla jsem a pak rychle ještě dodala Wedryho, abych nevypadala jako nějaká hloupá ex, co se snaží zjistit všechny ifnormace o bývalém.
„Wedry je v klidu a spíš se věnuje svému youtube kanálu. Herdyn.. má holku a tak no..." řekl Bax a rychle si dal do pusy kousek masa.
„Páni, kdy to stihl?" řekla jsem překvapeně.
„Tak před.. dvěma týdny." řekl Baxtrix potichu a já se zadrhla.
„Ale to bylo v době... ou..." jo, to bylo v době, kdy jsme 'chodili' spolu.
„Chtěl jsem ti to říct, tehdy kdy jsi přišla, ale..."
„Sakra... já sem nevěděla, že.. bože. Hrozně se ti omlouvám, že jsem se tehdy chovala tak agresivně." tak teď jsem si připadala opravdu hrozně. Nejenom, že jsem tehdy na Baxtrixe vyletěla úplně pro nic za nic, ale ještě k tomu jsem se chtěla smířit s Herdynem, zatímco on už si dávno užíval s nějakou jinou. Všechno to teď dávalo smysl. To jeho chování a věčná zaneprázdněnost.
„Mezi náma? Bylo to od něj nefér." řekl Bax a já se naoko pousmála.
„Heh, jo.."
„Wedry z toho byl špatnej." dodal.
„Cože?" podivila jsem se.
„Ti dva se ten den pohádali. Wedry byl na tvojí straně. Já jsem se do toho nepletl, ale...měl pravdu." povzdechl si. Páni. Nemohla jsem tomu uvěřit... i po tom, co jsem se k němu zachovala hnusně zůstal při mně.
„Kde je ten vystrašený Bax?" usmála jsem se podezřívavě.
„Hele, jen sem řekl, že to byla jeho chyba a že se choval jako idiot... a já nejsem vystrašený." zamračil se.
„Ne, vůbec." zasmála jsem se a on se ušklíbl. „Fajn, promiň. Ach jo... je Wedry furt naštvaný?" zeptala jsem se.
„Trochu, ale s Pawlem jsou v klidu." odpověděl Baxtrix. Jen jsem si mírně povzdechla. „vy dva si docela rozumíte, co?" nadhodil Bax a já poznala kam tím míří.
„Dá se to tak říct." pokrčila jsem rameny a dala si poslední hranolku do pusy.
„Ahaha, jasně. Ani já nejsem tak blbej, abych si nevšiml, že se mu líbíš." ušklíbl se.
„Hele kam tím míříš?" povytáhla jsem jedno obočí.
„Možná by ses za ním mohla podívat." řekl opatrně.
„Cože?" podivila jsem se už podruhé.
„Jen na otočku. Víš jak "Ahoj, jak se máš, já dobře."" musela jsem se zasmát. Hrozně se mi líbilo jak se teď choval. Moment.. není opilý? Hm, ne to by chtěl zpívat.
„Já ti nevím." řekla jsem.
„Je to kamarád a já bych ho rád zase viděl trochu happy. A vím, že kdyby tě viděl tak bude mít určitě lepší náladu." pokrčil rameny Bax. Fajn, tohle není dobrý nápad. Jenže, já ho chtěla vidět. Věřte či ne, ale fakt chtěla. Jenže jsem na druhou stranu tušila, že pokud tam bude Herdyn tak se asi začnu chovat divně. Nedej bože aby tam byla ta jeho nová holka. Chci to riskovat?
„Fajn... ale jenom na otočku." řekla jsem smrtelně vážně. Bax se mírně usmál.
„Em, zaplatíme každý zvlášť nebo...?" řekl nervózně a já se na něj jen podívala "jako rlly".
„Fajn, fajn." zvedl ruce na znamení, že se vzdává a šel zaplatit.
„Ale já to..." chtěla jsem za ním zavolat, ale on byl daleko „nemyslela takhle.." dodala jsem potichu. (Jsou v třebíči takové ty autobusy co jezdí na elektriku? Víte jak... tak prej ne :( Potřebuju Prahu!)
Miluju jízdy v hromadné dopravě. Chtěli jsme s Baxem sedět vzadu, ale nacpali se tam nějaké děcka. Na konec musel Baxtrix stát, protože nejaká důchodkyně si chtěla sednout na jeho místo. Já jsem zůstala ale sedět u okna, takže sem byla spokojená. Nemohla jsem si ani odpustit usměv směrem k Baxovi, který se na mě jen ušklíbl. Pokud je práce Adriany, že se chová takhle, tak tu holku zbožňuju! I když jsem ji nikdy nemusela.. hele, jedinou blondýnu, kterou snesu je Evička. Když už jsme u ní, tak bych se s ní moc ráda někdy setkala a ještě kdyby u toho byl Artix, jo to se člověk nenudí, ovšem ta pravděpodobnost je docela nízká..
Vystoupili jsme a došli zbytek cesty pěšky.
„Herdyn není doma, že ne?" zeptala jsem se.
„Možná." pokrčil rameny Bax a otevřel dveře. Váhala jsem, jestli mám vejít dovnitř, protože naposled, co jsem sem vešla to nedopadlo úplně nejlíp. Povzdechla jsem si a vešla dovnitř.
„Chceš pověsit mikinu?" zeptal se mě Štěpán.
„Klidně." pousmála jsem se. Bax mi vzal mikinu a pověsil ji. Já trochu nervózně prošla chodbou a nakoukla do kuchyně. Fajn, nikde nikdo.
„Wedry má druhé dveře z leva nahoře. Já budu.. v obyváku." řekl Bax a odešel. Wow, to mě tady takhle nechá? Fajn, beru zpět. Pořád se chová trochu divně. Já se každopádně vydala za Wedrym.
Udělala jsem pár váhavých kroků a zastavila se u jeho dveří. Než jsem zaklepala, tak jsem si ještě povzdechla. Prosím, ať se nic nepokazí. Zaklepala jsem a když se nikdo neozval tak jsem opatrně otevřela. Viděla jsem Wedryho, který seděl za počítačem se sluchátkami a nejspíš stříhal video. Měl na sobě obyč tričko a džíny. Kupudivu si mě téměř okamžitě všiml a vypadal velmi překvapeně. Hned si sundal sluchátka, vstal a mířil ke mně.
„Sam, co tady děláš?" podivil se, ale usmál se.
„Jsem tady jen.. na otočku." pousmála jsem se.
„Ani nevíš jak rád tě vidím." řekl a objal mě. Trošku jsem strnula, ale pak se do něj spokojeně zavrtala.
„Jo, já tebe taky." zašeptala jsem. Po chvilce se ode mě odtáhl, ale usmívat se nepřestal.
„Fajn, co tady doopravdy děláš?" zeptal se.
„Potkali jsme se s Baxem v obchodě a navrhnul mi jestli bych nechtěla dojít. Chtěla jsem.. tě vidět." řekla jsem mírně nervózně.
„Mě?" řekl překvapeně.
„Koho jiného? Herdyna asi těžko." ušklíbla jsem se. Wedry se na chvilku přestal usmívat. „no tak jak to jde?" snažila jsem se rychle změnit téma.
„Snažím se dostříhat ještě několik videí jak vidíš." kývnul směrem k počítači. „ale jinak nic moc. Měl se tu stavit Artix, ale nakonec z toho nic nebylo. Jo a Herdyn měl 24hod livestream. Byl jsem tam asi tak dvě hodiny a všiml jsem si, že se po tobě ptalo několik subů." řekl Wedry.
„Vážně?" páni. Po mně?
„Krabák se na tebe ptal." cože?!
„Fakt?" musela jsem se zasmát, protože.. páni. Nikdy by mě nenapadlo, že si na mě někdo vzpomene.
„Jo, když se to dozvěděli, tak o tom za chvilku věděli skoro všichni. Jestli si někdy uděláš vlastní kanál, tak budeš populárnější než my tři dohromady." poušklíbl se Wedry.
„No já určitě... ale, jen doufám, že se o tom nepsalo v novinách." už vidím ten titulek "známý streamer Herdyn se rozešel po měsíci se Samanthou bla bla bla".
„Neboj, už je to přešlo." mávnul nad tím rukou. „někdy bys mohla dojít ke mně na stream, trošku mi nahnat views." zasmál se Wedry. Já jen prokroutila oči. Chvilku jsme byli ticho, ale pak ze mě z nějakého důvodu vyšlo: „díky že si se mě zastal při té věci s Pawlem." neměla jsem to říkat, protože Wedryho výraz se bleskově změnil.
„Jo... takže o tom víš." povzdechl si a sedl si na postel.
„Já..." povzdechla jsem si taky a šla si sednout za ním. „ne vážně, jsi strašně hodný." řekla jsem potichu.
„To už jsem párkrát slyšel." pousmál se Wedry ale nedíval se na mě. Mírně jsem pohladila po ruce a on se na mě konečně otočil. Dívala jsem se mu do očí. V téhle chvíli mi bylo všechno jedno. Zajímal mě jen Radek. (opakuji- ne nijak extra ho nezbožňuju :D) Aniž bych to chtěla tak jsem se k němu začal mírně naklánět, ale on se najednou rychle zvednul.
„Sam, přestaň to dělat tak těžké. Ať se Pawel zachoval jakkoli stejně je to můj kamarád a já to nechci posrat. I když tě mám rád. Prosím, zkus to pochopit." řekl. Chvilku jsem byla ticho ale pak kývla.
„Máš pravdu." řekla jsem. Nechci to mezi nimi pokazit. Už jsem toho udělala dost. „fajn, já půjdu." zvedla jsem se.
„Doprovodím tě." řekl Wedry poněkud neutrálně. Chtěla jsem odmítnout, ale bylo mi tak nějak jasné, že stejně mě ze slušnosti doprovodí, ať řeknu cokoli, takže jsem zůstala ticho.
Šli jsme ze schodů a nic neříkali. Baxtrix byl bůh ví kde, ale popravdě mě ani nezajímalo, kde je.
„Díky za doprovod." řekla jsem venku přede dveřmi.
„Není zač." přikývl Radek. Otočila jsem se a vydala se dopředu. „a Sam, drž se." řekl mi a já se na něj naposledy ohlédla a pousmála se. Slyšela jsem jak se zavřeli dveře. Snažila jsem se udržet slzy. Neměla jsem sem chodit. Proč pokaždé, když chci něco napravit, tak se to pokazí? Utřela jsem si rukávem slzy a dala si ruce do kappes. Najednou se ale ozvalo otevření dveří a rychlé kroky.
„Seru na to." poznala jsem hlas Wedryho a pak už jsem se objevila v jeho náručí. Chvilku jsem jen tak stála, ale pak jsem ho objala kolem krku a opětovala každý polibek, který mi věnoval...


#SadryIsReal <3 KONEČNĚ jsme se dostali přes tuhle část. Teeď už to bude jenom pořádná jízda. Mám tolik věcí v plánu a věřte, je se na co těšit. A nebojte, Herdyna v žádném případě nemám v plánu teď vyškrtnout.
Co si myslíte vy? Bude vztah Wedryho a Sam fungovat i přes to, že Sam bude mít na očích stále Herdyna? :O