61.

258 31 0
                                    

Sešly jsme na plac a on dojídal housku, přitom rozevíral tašky

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Sešly jsme na plac a on dojídal housku, přitom rozevíral tašky. ,,Takže podle mě by ti byl meč k ničemu máš schopnosti to bude první co použiješ a dál by se ti hodily jiný zbraně než meč. A hlavně je meč na tebe zbytečně těžkej.‘‘
,,Tohle ještě unesu.‘‘
,,O tom nepochybuju, ale stejně vem si jak dlouho půjdeš, budeš mít ještě jiný věci a ten meč stejně bys nepoužila takže je pro tebe zbytečný.‘‘
,,Dobře.‘‘
,,Určitě mám pro tebe něco jinýho a podle mě i lepšího.‘‘ Z tašky vytáhnul veliký luk s šípy a usmíval se.
,,Luk a šípy?‘‘
,,Ano…zkus si to.‘‘ Nechápavě jsem na něj koukala, ale dobře. Všechno ostatní jsem odložila a vzala jsem si do ruky luk a jeden šíp. Hned na poprvé jsem na to přišla a snažila se trefit terč. Místo něj jsem ale trefila smrk co byl za terčem a Lukas se jen smál když jsem zrudla.
,,Náhodou to nebylo špatný….na poprvé.‘‘ Zval další šíp a šel ke mně blíž.
,,Na… musíš víc na stranu, dát ruku níž abys jí měla rovně s ramenem a zatáhnout břicho.‘‘ Při těch slovech se mě něžně dotýkal a šel blíž a blíž až jsem cítila jeho dech a byla jsem z něho ještě víc nervózní, ale trefila jsem se do terče.
,,Super.. tady u tohohle musíš ještě hodně trénovat nic víc v tom není. Tahle část lesa je klidnější můžeš tu někdy sama klidně trénovat.‘‘ Takhle jsme pokračovaly až do oběda kdy mě strašně boleli prsty a celý ruce.

ElementKde žijí příběhy. Začni objevovat