Čtveřice mladých elementů, která se dostane pomocí svých portálů do rodné říše. Každý z nich ochutí na vlastní kůži svoje schopnosti (Oheň, Voda, Země, Vzduch) a učit se je ovládat.
Přivítá je král Arthas a díky svým schopnostem dokážou zachránit v...
Před námi byla noc a já se musela připravit na to, že budu spát na zemi. U nás jsem spávala v obrovských postelí s hebvádným povlečením a hřejivýma peřinama a teď ... spaní na jehličí a drobných kamínků. Lukas založil oheň a začal vyndavovat ještě nějaké jídlo z takšy.
,,Tohle nám vystačí tak na dnešek a zítřek pak si budeme muset něco ulovit.'' Počkat. Cože. ,,Co ulovit? Já nebudu jíst zvířata. Vždyď pro mě je to....'' Ani jsem to nedořekla. ,,Ty u vás nejíš maso?'' ,,To jo ale..'' ,,No tak vidíš... chytneme nějakýho králíka.'' Jo to bylo skvělý z úspěšné, bohaté návrhářky se stal během dvou měsíců neandrtálec, co honí po lese králíky. Super.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Po chvilce se na obloze objevil měsíc a milion hvězd a já se chystala ke spánku. Pod hlavu jsem si dala baťoh a lehla jsem si hned k ohni aby mi bylo teplo. Lukas ještě seděl kousek dál opřený o strom a prohlížel si mě. Chvílema se zamýšlel a nadechoval se ke slovu. ,,Jaké to je?'' ,,Co jaké je?'' ,,Žít v tom druhém světě.'' Pousmála jsem se a dala si praními vlasů za ucho.,,No na rozdíl odsud jsme tam v jednadvacátém století. Vysoké mrakodrapy, dálnice, auta, fast-foody, internetové připojení....je toho hodně musel bys to vidět.'' Absolutně nevěděl o čem mluvím a jen se na mě díval. ,,To jak jsem se tě předtím ptal jestli se chceš vrátit domů.... Kam domů? K Arthasovi nebo do vaší říše?'' Tohle byla složitá otázka... normálně bych mu řekla rozhodně k nám domů aby se vše vrátilo... já do práce Maya na přehlídky a všechno by bylo jako dřív, ale teďka mi přijde všechno jinak. Jenom jsem hlasitě polkla a snažila se změnit téma. ,,A co budeš dělat ty?'' ,,Kdy??'' ,,No až bude po 'válce' vrátíš se sem?...To mi připomíná..'' Už zase mě hned přerušil což teď dělal hodně často. ,,Chtěl bych se kouknout do vašeho světa. Jak si mluvila nějaký ty mrakodry..'' ,,Myslíš mrakodrapy.'' ,,Jo... co to je?'' Chtěla jsem se ho zeptat na tu otázku od Abariela, ale nechtěla jsem si kazit tuhle chvilku. ,,Vysoké skleněné budovy. Bývají to většinou různé firmy a kanceláře.'' Hned co jsem to dořekla mi došlo, že to asi taky nebude vědět o čem mluvím.
Řekla jsem si že už půjdu spát a tak jsem se snažila nějak uvelebit i když s tím jehličím to nebylo snadné. ,,Dobrou noc.'' ,,Dobrou Aurelo.'' Dívala jsem se do jeho očí a pomalu začala zavírat víčka. Jako poslední jsem ucítila něžný dotek jeho dlaní a přikrytí deky.
