115.

263 25 0
                                    

Silně pršelo a kolem nás přibívalo víc a víc mrtvých. Sledovali jsme jak proti sobě bojují oba dva mágové a sami používali svoje schopnosti na zbylý vojáky.
,,Nemáš větší sílu jak já.'' Naříkával mág Velbonů a snažil se kdykoliv zasáhnout našeho čaroděje.

V zápětí jsem si všimhla jak se Arthas přibližuje k druhému králi který seděl na svém koni a za celou tu dobu ani jednou nevytáhnul svůj meč.
,,Pojďme to skoncovat.''
,,Souhlasím.''
Jejich králík sesednul ze svého koně, s mečem se snažil bodnout do Arthase.
I když byl unavený a lehce zraněný byl lepší než on. Tohle netrvalo dlouho a jejich král padnul na kolena. Místo toho jsem se zadívala na Abariela. Vím že měl velkou sílu, ale asi jí dlouho nepoužil.
,,Musíme mu pomoc.'' Hlasitě jsem mluvila na Sama aby mě slyšel.
,,ALE JAK?''
,,Spojíme síly... musí to jít.''
,,Nikdo to nikdy nezkoušel.''
,,Taky že nikdy nebyla tahle situace.'' Přidala se Maya s Jaiem.
,,Buďto se vrátíš domů jako hrdina nebo tu umřeš, ale ostatní si přečtou o blonďákovi co padl ve válce.'' Jai se ho i když ne dobrým způsobem snažil přesvědčit.
Potom šel k němu blíž a něco mu zašeptal do ucha. Samovi se rozzářili oči a souhlasil. Běželi jsme zpátky k nim a já se přiblížila k Jaiovi.
,,Co si mu řekl?''
,,To je jen mezi námi chlapami.'' ,,Jasný.''
Nechtěl mi to říct a díky tomu jsem byla ještě víc zvědavá.

Už jsme byly kousek od nich když jsme zastavili.
,,Same znáš ty slova?''
,,Ano.'' Všichni jsme udělali dva kroky vzad a vytvořili jsme čtverec.
,,Všichni doprostřed hodí svůj amulet a spojí svojí schopnost s ostatníma jasný?'' Všichni mi kývly v souhlasu a tak jsem začala počítat a Sam vyslovoval nahlas latinské slova.

,,Raz.....Dva....TŘI...''

Uprostřed se objevila obrovská silová koule barvy galaxie všech čtyřech elementů. Společně jsme jí zvedli do prostřed a když vrhnul Abariel svůj paprsek na druhého mága přidali jsme náš universal. Jeho duhový paprsek se blížil k druhýmu mágovi a najednou se objevila obrovská rána. Všichni odletěli nejmíň pět metrů dál a uprostřed zůstala jen obrovská díra.

Přestalo pršet a jediný co tak všude byly jen těla, špína a popel. Obloha byla pořád zatažená a bylo jen hrobové ticho. Pomalu jsme začali vstávat, ale ostatní jen leželi a nehýbali se. Zvedlo se jen pár lidí včetně naší čtveřice, Kaie a Arthase. Pomalím krokem jsme šly k mágům..nebo spíš k jednomu.

Viděla jsem jak na zemi leží Abariel a těžce dýchá....umíral.
,,Kde je ten druhý?'' Ptal se Arthas. ,,JJJJEE pryyč... Už je koneec.''
Potichu řekl Abariel a naposled vydechl.
Otřela jsem si bláto z obličeje a vstala na nohy.
,,Jste v pořádku všichni? Kde je Maya?" Rozhlédla jsem se kolem a viděla jak Jai sedí u jednoho z těl.
,,Pane bože to je Maya!!!" Vykřikla jsem a rozeběhla se rovnou za ní. Měla otevřenou zlomeninu na ruce a z hlavy jí tekla krev. Určitě měla otřes mozku. Z ruky jí koukala část loketní kosti po kterou byla taky obrovská skvrna krve.
,,Musíme jí odsud hned dostat pryč."

Všude jsme to prošli jestli není ještě někdo naživu a byly jsme na odchodu.
Jak a ještě jeden voják šly hned a co nejrychleji k zámku aby zachránili Mayu.
Bylo nás asi jen dvacet... tak málo lidí.. tak hodně mrtvých.
U mých nohou se objevil špinavý vlk a já se o něj lehce opřela.
,,Ty jsi asi jediný kdo přežil ze zvířat co...'' Mluvila jsem na něj, ale odpověděl mi Sam který stál z druhý strany.
,,Zbytek asi mohl už utéct zpátky do lesa.''
,,Asi ano.''

''

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
ElementKde žijí příběhy. Začni objevovat