Element

85.

Arthasova říše – Maya

Převalovala jsem se v posteli a snažila se dát něco před obličej, aby mě neozařovalo sluníčko.  Líně jsem se zvedla a zamířila rovnou do koupelny kde jsem se převlékla a šla si ven zaběhat. Vlasy jsem si zavázala do culíku a začala svůj víkendoví běh.

Auri nám už delší dobu nepředala žádnou zprávu a tak jsme pokračovali dál v tréninku a snažili se zlepšovat své schopnosti.  Nevím jak jsem se měla cítit být naštvaná nebo mít strach, pochopení…. Už jsem tu kozu neviděla pěkně dlouho a začíná mi chybět. Když jsem tak vzpomínala uvědomila jsem si že jsme spolu byly celý život….tohle je poprvé co jí tak dlouhou dobu nevidím. 

Běžela jsem až k rybníku kde jsme se vždycky protahovala. Na chvilku jsem si sedla na molo a dívala se na hladinu. Dostaneme se vůbec domů? Uvidíme se ještě někdy? Přežijeme to?.... Nevěděla jsem na co myslet dřív. Vztekle jsem hodila kamínek do vody a běžela dál.

Běžela jsem pořád okolo rybníka až jsem si udělala zastávku na vydýchání. Opřela jsem se o strom a prohrábla si vlasy. Dál už se mi běžet nechtělo a tak jsem chvilku zůstala na místě. Nikde nikdo nebyl tak mě napadlo si zase chvilku hrát s vodou. Chyběla tu pláž a hlavně vlny abych se cítila zas jako doma. Pomocí dlaní jsem si udělala svý vlastní vlny a nějakou vodu použila jako gejzíry. Zase se mi vrátilo trochu toho úsměvu.

Už hodně dlouho jsem chtěla zkusit chodit po vodě...kdo by ne. Teď byla nejlepší příležitost. Běžela jsem zase zpátky k molu a šla přímo 'do vody'. Stála jsem na kraji a přemýšlela jak to udělat. Nechtěla jsem být mokrá. Všechno jsem vypustila z hlavy, zavřela oči a prostě skočila před sebe.

Tak po dlouhé době Arthasova říše... Jsem ráda za necelých 6K views 💞 Doufám že se vám bude líbit i nadále. Možná budu muset zas vydávat obden protože nestíhám 😰. Určitě se budu snažit.... Jsem ráda za každou hvězdičku nebo komentář.💕💕