112.

226 35 7
                                    

Chvíli jsem váhala co udělat jako první a tak jsem ještě věnovala pohled Maye, která začala vyrábět obrovské vodní koule přímo z rukou a začala je házet na první formaci.
První hozená koule se ještě ve vzduchu otevřela a na vosjko dopadla jen obrovská vlna co je zaplavila pryč. Hodně z nich to potopilo a já se jen dívala jak jejich nehybné těla vyplouvají na povrch.
Sklonila jsem pohled k zemi a hned jsem věděla co udělat. Šla jsem do dřepu a své klepavé ruce položila na skálu pode mnou. Zavřela jsem oči.

,,Co to děláš?" Smál se mi Sam a já se ho snažila co nejlíp ignorovat.
Během chvilky se zem otřásla a začali vylézat ven na povrch kořeny. Země se rozpulila a ve prostřed se vytvořila obrovská propast odkuď vylezlo milión kořenů a chytali každého jedince.
,, Dobrá práce."
,, Díky."
,,HEJ Auri..." Zavolala na mě Maya a ukazovala na propast. Ještě nějakou dobu jsem držela v rukou napětí a čekala co udělá. Z propasti byl slyšet jen křik. Kořeny chytali úplně všechny a postupně pomalu jsou kořist utahovali.
Dívala jsem se na Mayu která celou propast zaplavila nejvíc silným proudem co měla tak že to nikdo nemohl přežít.

Viděli jsme jak naším směrem přichází další ale my museli jít na druhou stranu a pomoc naším lidem.
Pozorovala jsem Sama jak zničeho nic zvedal vítr a tím začal zvedat i všechny velbony co se blížili. Jako lehkým pírkem je odhazoval od nás co nejdál.
,,Jaii.. dokončito. Auri pojď zas za mnou."
,,Jasně jděte." Šly jsme dál směrem k naším krom Jaie. Zůstal tam a všechny přeživší co tam zůstali zaplavil ohnivými plameny.  Za sebou jsme viděli už jen hořící první formaci a šly jsme v klidu dál.

Stouply jsme si zas na vyvýšené místo kvůli rozhledu a sledovali naše statečný vojáky proti těm obludám

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Stouply jsme si zas na vyvýšené místo kvůli rozhledu a sledovali naše statečný vojáky proti těm obludám.
Nemohli jsme použít to samý jako předtím to bysme zabili i naše.
,,Co teď?" Ptala jsem se Sama a on jen kývl na Jaie.
,,Musíme pomocí magie zneškodnit protější stranu. Musíš dávat pozor ať nezasáhneš mnoho našich vojáků."

Odběhl kousek dál a každý se pustil do svého úkolu. Jaiovi šli z rukou plameny jako dva provazy kterýma bičoval ostatní. Každýho Velbona zasáhl a ten rovnou padl. Sam každého nadzvnášel tak že buď odletěl hodně daleko nebo dostal do vzduchu více vojáků a o sebe snima házel. Maya používala podobný způsob jako Jai a to tím že místo ohně samozřejmě měla vodu. Anebo na jednotlivce házela vodové koule ale menší co stačili jen tu jednu osobu.

Takhle to pokračovalo ještě dlouho než jsem přišla na jednu myšlenku co by nám mohla pomoc.
Vyběhla jsem zpátky na vysoké místo a použila veškerou sílu. Slyšela jsem jak ze zdola na mě v tom hluku řval Sam.
,,Auri co to děláš!?" Opět jsem ho ignorovala a zamířila se na to mocný co nám hodně pomůže.

Stromy.

Použila jsem to největší kouzlo co snad může být a to je probuzení stromů. Začali se hýbat a pomocí svých kořenů a mnoho větvích s listy jako ruce unášet vojáky a tím je i likvidovat.
,, Dobrý.." chválil Jai a pokračoval ve své práci. Stromy začali tancovat a brát všechny ty životy druhé strany.

Z ničeho nic jsem ale během okamžiku viděla jak stromy přestali splňovat svoji funkci a začali chřadnout. Větve se vrátili na svojí správnou pozici a celý stromy se začali scvrkávat a měnit svoji krásnou sitě zelenohnědou barvu na hnusnou šedivou.
,,Co se to děje?" Mířila na mě Maya svoji otázkou ale mě se zamotala hlava.
,,Hej... Auri...AURI!!!'' Uslyšela jsem poslední zařvání mého jména a hned mi to připomělo že jsem tohle už zažila. Jako úplně poslední jsem ucítila tvrdý dopad na zem.

Děkuju za 12K přečtení 😊💕

ElementKde žijí příběhy. Začni objevovat