Starodávná píseň.
Píseň, která se zrodia už před léty. Oprášila jsem ty zaprášené desky a přinesla je skrze své myšlenky sem.Píseň křesťanů....
Miluj Ježíše, to on je tvoje světlo,
najdeš dlouhou cestu životem a zjistíš,
že je správná, a tys synem nebeským.Neodsuzuj duše lidské,
které neznáš, jsou ti cizí,
protože možná jest to ony,
kdo plně věří, milují.Pomáhej přátelům, vnášej radost od srdce,
neb kříž tvého spasitele, je pokojným místem,
jeho znamení, má sílu,
sepni své ruce,
zavři oči, on k tobě přijde blíž,
třeba ukáže ti svoji tvář, kterou dlouho hledáš, chceš spatřit.Nech křídla andělů a zvonečky zlaté,
do dálky proudit to vlnové bití,
klaň se jejich stínům,
světlo vrhaje,
odkud prázdnota se ztrácí,
tam vnes cenné dary,
pokřtěné svojí vírou, buď milosrdný.Poklekni před ním, znovu sepni své ruce,
nech nahlédnout druhým do srdce svého,
ať vidí jaký jsi, a výdech pravdy,
ať jako pára vzduchem v zimě proudí,
tvá slova budou hřát, těšit,
pronikat do lži.Skloň se před Bohem, on své světlo ti dává,
jež chrání tě již dlouho,
je ve vlasech tvých,
jako by obrazem bezbarvým,
ukazoval tvoje poslání.Modli se k pánu,
je to tvá útěcha milující,
jež vyslyší tvých proseb,
odpustí hříchy,
tam, nad tebou kráčí nebeskou plání,
kde v prstech svých,
nese své zesnulé, je navěky chrání.Tak miluj našeho krista Ježíše,
záři té planoucí hvězdy jasné,
kdy při utrpení smísilo se,
světlo, jež sám pro nás chránil,
jeho duch sestoupil kroky věřícími,
že budeme jej milovat,
tak miluj Ježíše, on v nás doufá, věří....
ČTEŠ
Stříbřité kroky měsíce
PoetryPonořme se do zvučivých světel tichých vzlyků měsíce. Nechme jeho slzy, ať nám zašeptají smysl nejtmavšího přání černé noci a všechna tajemství smrti padlých hvězd. Ach, ten měsíc, už je tak starý! Je to pán našich snů v sladkosti blaženého spánku...