Dream | World Cup of Hockey 2016 [CZ]

12 | Zrada.

Lauřin úhled pohledu

Povinně jsme zase všichni šli odpoledne do Air Canada Centre nejdříve na zápas mladých američanů proti Rusku a poté na zápas USA proti Kanadě. Já se nesmírně těšila, protože zaprvý jsem si ten den strašně užila s Connorem - samotnou mě překvapilo jak moc jsme si padli - a zadruhý jsem měla rozhovor se samotnou hokejovou hvězdou NHL: Sidney Crosbym.

"Yes Austone! Jen do nich! A teď ty Connore!" Myslím, že jsem křičela i víc než při zápase našich. Ti kluci mi padli líp než samotní češi od nás z týmu.
"Co ti je? Kde bereš ten optimismus?" Zeptala se mě Terka, které jsem to očividně musela křičet docela nahlas do ucha.
"No co no, mám tam kámoše." Pokrčila jsem rameny.
"Jo, kámoše." Zopakovala to po mně ironicky a já se vrátila ke sledování zápasu.

Karel zrovna šel po druhý třetině interviewovat Connora a Auston mi pak zamával přes plexisklo. Myslím, že už si úplně všichni z Air Canada Centre zvykli na to, kde sedí tahleta velice otravná banda mladých Čechů.

Po prvním zápase mi napsal Auston, zda nechci jít ven s ním a Connorem na drink. Prý že se chtějí nějak odreagovat, po těsné porhře o jeden gól. Musela jsem se s obrovskou nechutí omluvit, že ještě musím zůstat na druhou část zápasů, kvůli svým povinnostem. Řekla jsem jim, že mám rozhovor při druhý přestávce a že pak už mám volno. Darině a Ester to stejně nevadí. Snad.

*****

Terky úhled pohledu

Po první přestávce druhýho zápasu jsem se konečně dostala ven a hlavou mi šlo, proč nás tam Darina s Ester držely celý první zápas, když třeba zrovna já mám rozhovory s úplně jinou skupinou. Vyšla jsem ven a neměla ani nějakou chuť čekat na Lauru. Stejně mi říkala, že někam půjde s Austonem a Connorem, který se jí evidentně zalíbil víc než by měl.

Vyndala jsem si z kapsy mobil a vytočila Davidovo číslo. Zazvonilo to asi třikrát, než jsem uslyšela něčí hlas jak volá moje jméno.
"No ahoj." Řekla jsem do mobilu, pak mi ale došlo, že tohle nebyl Davidův hlas.
"Ne, to tady." Otočila jsem se a příliš blízko mě stál Radek Faksa. Ano, Radek Faksa, který se mi představil jako Honza Novák, co tu je na výměnném pobytu.

Že se nepochlubil tím, že tu hraje za Český národní tým.

"Bože co tady děláš?" Polekala jsem se,
"Dneska nehrajeme a kluci jsou někde na večeři, tak jsem se omluvil, že nehodlám dnes být ožralý." Pronesl spisovně a já se musel ušklíbnout.
"No jo, to David rád." Dodala jsem, ale Radek se zakabonil.
"David tam ale není." Zadivil se a já vykulila oči.
"Co prosím?"
"David se omluvil, že na tu večeři nemůže. Jako ne že by tam byl celej tým, neni tam třeba ani půlka celýho týmu."
Zamyslela jsem se.
"Ale David vždycky na tyhlety akce chodí." Řekla jsem si převážně jen sama pro sebe a začala jsem přemýšlet.

"Já nevěděl, že to nevíš." Probudil mě z mých myšlenek Radek a jeho výraz narážel na to, že už asi něco před tím řekl, ale já ho neposlouchala.
Potřásla jsem hlavou, "Ne to je v pořádku."
Chvíli jsme tam jen tak stáli a mě pak něco napadlo.
"Laura stejně-"
"Jordnánová?" Ušklíbl se a já protočila oči,
"Jo, moje nejlepší kamarádka Jordánová." V rychlosti jsem mu odpověděla a pokračovala, "Ona jde stejně někam ven s nějakými lidmi, takže nemám co dělat a ty se evidentně nechceš ožrat s klukama, tak půjdem někam do města spolu? Víš, mně je blbý volat třeba Plekymu, jestli nechce s Davidovou holkou ven."
"Navíc Pleky je v hospodě."
"Jo, jasně že je, protože on je narozdíl od Davida komunikativní." Podotkla jsem sarkasticky, "No nic, tak jdem, nebo ne?"
Radek se usmál a otočil se na podpatku, abych ho následovala.

*****

Seděli jsme s Radkem v kavárně nedaleko od arény a smáli se společně na celé kolo. Usrkla jsem si svého čaje a Radek mi mezitím na mobilu ukazoval to, co se svými spoluhráči z Dallasu provádí jiným.
"To bych do tebe neřekla." Zasmála jsem se a koukala na video, kde zrovna Radek chrlil spoluhráči na obličej pastu na zuby.
"Taky jsem byl přinucen." Přiznal se Radek.

Chvíli mi povídal o tom jak to chodí v jeho klubu a co tam normálně dělají. Bylo zajímavý to slyšet z jiné strany, než ze stran Bruins a Maple Leafs. Pak přišla řeč na tu legračnější část a my se tam jen tak smáli, až nám z toho skoro tekly slzy.

Lehce jsem otočila hlavu nastranu doprava směrem k baru, abych si zkontrolovala, že tam nikdo není a popřípadně si došla pro něco silnějšího než je čaj. Moje oči nevěřily tomu, co tam spatřili.
Seděl tam David. Můj David.
Ale s nějakou holkou. Jinou holkou, než jsem já.
A vypadali spolu šťastně.

Můj úsměv hned vyprchal a já na to civěla jen s otevřenou pusou. Radek si postupně všiml, že už se s ním nesměju jeho povídkám a jeho oči zavítaly tam kam upřeně zíraly ty moje.
"Tam nekoukej." Ozval se opatrně a potichu Radek, když mu došlo, že tam sedí David.
"Jo tak on není pán na večeři jo?" Naupeně jsem si vydechla a cítila, jak se ve mně vaří zlost a smutek. Zvedla jsem se, ale Radek mě chytil za ruku. Vrhla jsem na něho opovážlivý pohled a snažila se mu vytrhnout, ale hned jak jsem se otočila zpět na Davida uviděla jsem, jak se mu ta holka vrhá kolem krku a nějak až moc rychle se k němu sklání. A pak to přišlo. To čeho jsem se nejvíc obávala pro nás oba - ta holka se mu vrhla na obličej a mně se před očima až moc začernilo.