9.

395 33 2
                                    

"Co si dáš?" Zeptá se mě Tomáš a nejistě se kouká dozadu.
"Já si dám obyč menu a ty?"
"Jo, já taky." Falešně se usměje a podá mi stovku, kterou to mám zaplatit. Paní byla milá a hned nám všechno udělala. Tomáš sedl k nejbližšímu stolu a obchodů.(Vážně skvělý teď mě boudou otravovat fanynky.) Povídali jsme si spolu a klučičích věcech a potom se Tomáš odebral domů a já tam zůstal sám. Taky jsem se chystal domů, ale někdo mě zastavil.
"Ahoj Honzo, nemohl bys mě vzít domů?" Byla to Kamila
"Čau, ty jsi ještě neodešla?"
"Ne čekala jsem až odejde Tom a pak šla za tebou."
"Aha, no tak pojď." Ukázal jsem rukou na východ a zvedl se ze židle. Došli jsme až k autu a já ji pomohl do si sednout, obešel auto a sedl si taky. Už jsem chtěl nastartovat, ale Kamila mi chytla ruku a podívala se na mě vážným výrazem.
"Honzo, já, já bych ti potřebovala něco říct." Klesla hlasem a mě se rozbušilo srdce. Jenom jsem přikývl.
"Jak jste přišli do toho obchodu pro ty miminka, žádná kamarádka nečeká dítě, to já..."
"Vážně tak to gratuluju, to je perfektní." Skočil jsem ji do toho, ale ona byla pořád smutná.
"Honzo, ale s tebou." Ukápla ji slza a mě vyschlo v krku.
"To-to to bude d-d- dobrý." Pohladil jsem ji po ruce.
"Já radši půjdu."
"Ne, Kamilo kam bys šla?"
"Nechci jet s tebou, vidím, že jsi naštvaný."
"Nejsme, jenom zaskočený víš jak je to těžký, když budu otec, vždyť je mi devatenáct a-a vůbec nevím jak se to no, ty víš." Dokončil jsem větu a najednou mi něco došlo...
"Kamilo, my spolu čekáme dítě, ale to je špatně, co Tomáš." Už ji neukápla slza, ale rovnou vodopády. Jenom kývla.
"Kurva." Zařval jsem a jebl do volantu.
"Kdy mu to hodlaš říct?" Pokračoval jsem a mlel si něco pro sebe.
"Nevím, bojím se jeho reakce."
"Pche, tak to já taky!"
"Já jdu."Řekla a odešla bez jediného dalšího slova.
"Kamilo počkej..."(seru na to, je to její chyba, neměla mě svádět.) Řeklo mi moje vnitřní já a rozjel jsem já jak debil domů. Samozřejmě, že mě tam čekal Tomáš, měl dobrou náladu, ale já neměl náladu na to, abych si sním popovídal. Lehl jsem na postel a vzápětí usl.

Narozen 28.ČervenceKde žijí příběhy. Začni objevovat