Narozen 28.Července

17.

Tak už je to měsíc co se nic nedělo, s Laurou jsem se neviděl hrozně dlouho, s Tomášem se bavím pořád stejně a ostatní jsou na mě "hodní."

Dneska má přijet můj dlouholetý přítel David. Studuje školu v Londýně a tak se málo kdy vídáváme. Má přijít i s nějakou holkou co potkal právě v Londýně.

"Zdar kámo." Přivítáme ho s Doggem.
"Kde máš tu kámošku?" Zeptám se docela zvědavě.
"Udělalo se jí špatně a tak nešla."
"No, ale tak ta je nám ukradená ne?"
Namítne Tomáš a posadí Sračka na gauč. Začali jsme si povídat až jsme došli k holkám.
"A co ty MenTe?"
"Já, já pořád nic, jsme se sebou spokojený."
"Ne, není vyspal se mi s holkou takže asi se sebou spokojený není."
("Tomáši.") Přecedil jsem mezi zuby a usmál se na Sračka.
"No teda Honzo."
"Bylo to nedorozumění."
"Jo, nedorozumění..." Naštvaně zvedl Tomáš jedno obočí.
"Ano a nebudeme se k tomu vracet."
"Jo já si taky myslím." Ujistil nás i sebe David.
"Ok, sorry." Omluvil se Tomáš a někam odešel. Přeběhl mi mráz po zádech, když z ničeho nic odešel.
"Tomáši kam jdeš?" Zeptal se ho Sraček a měl namířeno za ním.
"Kam šel?" Zeptal se mě a vypadal docela zaražený.
"Nevím, Doggu?!" Otráveně jsem zavolal za sebe a podíval se na Davida. Stál na místě a ani se nehnul, tvář mu zkameněla a hrozně těžce polkl.
"Panebože co se ti stalo?" Taky jsem znejistil a opatrně se otočil. Stál tam Tom a měl v ruce nůž.
"Kurva, Tomáši co to děláš? Jsi normální polož to!" Rozkázal jsem mu a couval za Davidem.
"Promiň Honzo, ale já musím."
"Cože, nic nemusíš, proč by jsi to dělal?"
"No tak Tome, nech toho." Ozval se i David.
"Neboj Davide tobě nic neudělám já potřebuju jen jeho."
"Co to meleš, slyšíš se vůbec?" Nechápal jsem to a začal se bát toho nejhoršího.
"Nemůžu se zbavit pocitu, že si to udělal schválně, já ji pořád miluju."
"Koho?" Zeptali jsme se, se Sračkem zároveň.
"Kamilu."
"Ale no tak Tomáši, je to minulost, dívej se dopředu."
"Ne." Odsekl, pořád se blížil ke mě a já už neměl kam jít.
"Mám někoho zavolat?" Zašeptal Sraček. Moje mávnutí rukou pochopil, že zatím ne. Názor jsem, ale okamžitě změnil když se mi náhle udělalo špatně, v podbřišku jsem ucítil pronikavou bolest, ostře to píchlo, potom povolilo a ještě jednou píchlo.
"Honzo?!" Slyšel jsem ještě Davida než jsem úplně vypl.